Faraonský chrt: luxusní plemeno s honosným vzhledem

---

Historie Plemene

Přesto, že již ve starověkém Egyptě žili chrtovití psi podobní dnešnímu faraonskému chrtu, tohle plemeno není vývojovým pokračováním psů, zobrazených v egyptských hrobkách a na některých historických artefaktech. Až do konce 70. let minulého století byli chrti z ostrova Malta známi jako Kelb tal Fenek, neboli maltský honič a jsou úzce spjati s dalšími chrty z oblasti středomoří.

Patří sem kanárský podengo, ibizský podengo, sicilský chrt nebo portugalský podengo. Společný znak všech těchto plemen, díky němuž se odlišují od dalších chrtů, jsou vzpřímené slechy.

Na ostrově Malta se faraonský chrt využíval zejména k lovu menší zvěře a divokých králíků, po příchodu do Anglie na počátku 60. let dvacátého století se stal velmi vyhledávaným společníkem a luxusním plemenem, které mělo spíše zdobit.

Stavba těla, popis

Tělo faraonských chrtů je velice pružné, se zcela rovným hřbetem a hlubokým hrudníkem, který dosahuje až k loktům. Hrudní končetiny jsou rovné a rovnoběžné, s přiléhajícími lokty a silnými zápěstími. Lopatky jsou zde velice silné. Pánevní končetiny jsou také dosti svalnaté a pružné s rovnoběžnými bérci při zadním pohledu.

Faraonský chrt se vyznačuje protáhlou hlavou s dobře vytvarovanou mozkovnou, kdy čenichová partie je v porovnání s lebkou o dost delší. O tvaru hlavy můžeme rovněž říct, že je klínovitý, především pak při pohledu shora. Oči těchto psů jsou oválné, spíše posazené hlouběji, zbarvené do jantarové, s ostražitým výrazem.

Uši jsou středně vysoko nasazené a při vzrušení se napřimují. Celkově jsou dosti pohyblivé. Zuby mají nůžkový skus a disponují nečekaně silnými čelistmi. Krk je dlouhý, dobře osvalený a lehce klenutý. Tlapky jsou vysoce pevné, nevytočené směrem ven ani dovnitř, s kvalitně vyvinutými polštářky.

Ocas bývá nejčastěji středně vysoko nesený, u kořene dosti silný, postupně se zužující. Nepřípustný je takzvaný „krysí ocas“. Srst těchto elegantních psů je krátká a lesklá, s jemnou, při tom ale hustou konzistencí, delší chlupy zcela chybí.

• Ideální kohoutková výška psa: 56-63 cm
• Ideální kohoutková výška feny: 53-61 cm

Zdroj: Flickr

Zbarvení

Zbarvení faraonských chrtů je tříslové nebo sytě tříslové s bílými znaky, především je pak žádoucí bílá špička ocasu, bílá skvrna na hrudníku tvaru hvězdy a bílé zbarvení prstů, úzký bílý proužek ve středu je pak rovněž přípustný.

Charakteristické vlastnosti

Faraonský chrt je inteligentní a jemný pes, který je neustále ve střehu a vyznačuje se značnou pozorností. Zpočátku může být ve vztahu ke svému novému pánovi poněkud zdrženlivý, postupně se ale dokáže velmi dobře adaptovat a stává se z něj výtečný a zábavný společník, plný elánu a chuti do života.

Zvláštností tohoto plemene je zvuk, který vydává. Jedná se o hlas, připomínající určitý druh řeči. K cizím lidem jsou tito psi zpočátku hodně nedůvěřiví, ovšem jejich vztah k dětem je příkladný. Pokud hovoříme o dalších domácích zvířatech, je dobré, aby na ně byl chrt navyklý, jinak si je bude plést s kořistí.

Někteří jedinci tohoto plemene se mohou projevovat poněkud dominantně k jiným psům.

Určitou zvláštností je schopnost velmi vysoko skákat, proto se chovatelům doporučují vysoká oplocení.

Březost

• Délka březosti: cca 65 dní
• Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Srst faraonského chrta není náročná na péči, snad s výjimkou pravidelné kontroly odumírajících chlupů, které je třeba vyčesávat nejlépe gumovým kartáčem. Vyžaduje hodně pohybu a volného prostoru, procházky jsou tedy doslova nutností. A nemusíte se obávat ani projížďky na kole, kdy bude faraon běžet vedle vás.

Využití plemene

Původní využití těchto psů bylo především pro účel lovu, v minulosti byli využíváni nejvíce jako honiči a slídiči. Současnost již ale prezentuje tyto zajímavé psí jedince jako inteligentní společenské psy, kteří se budou vyjímat v rodině s dětmi.

Zajímavost

Faraonští chrti můžou být alergičtí na některé očkovací látky a proto je dobré vždy po očkování setrvat dostačující dobu u veterináře. Ten zkontroluje, zda nedošlo k určitým komplikacím, zpravidla stačí počkat asi půl hodiny, za tuto dobu by se měla případná alergie projevit.