Již ve 4. století před naším letopočtem popsal mohutného psa z tibetu Do-Khyi známý filozof Aristoteles, o něco později, tedy v 11. století, to pak byl Marco Polo. Dnes zná celý svět tohoto psa pod názvem tibetská doga nebo také tibetský mastif. Tohle plemeno je mimořádně staré a je považováno chovateli a odborníky za předchůdce všech dnešních psů dogovitého charakteru. Do této skupiny patří například neapolský mastin, rotvajler, mastif či boxer.
Historie tibetské dogy souvisí velmi úzce s vývojem a expanzí asijských kočovných kmenů a také s dobýváním Nového světa, spojeným s válečnými výboji.
Do Evropy se tito psi dostali ze své původní himálajské oblasti, a to v nezměněné podobě. Ani následně nebyl chov plemene výrazněji upravován. Hlavní příliv do Evropy pak nastal v 19. století, kdy tibetského mastifa dovezl a domestikoval princ z Walesu. V současnosti je plemeno tibetská doga na evropském území ve značné oblibě.
Tělo tibetské dogy je silné s rovným hřbetem, hrudník je hluboký s klenutými žebry. Trup je celkově delší než kohoutková výška. Hlavu lze považovat za dosti širokou a silnou, týlní hrbol je u ní zvýrazněn. Oči jsou velmi nápadné, mají střední velikost a mohou disponovat jakýmkoliv odstínem hnědé.
Uši dosahují střední velikosti, mají tvar trojúhelníku. Jsou nízko nesené a volně visící, případně naklopené lehce dopředu. Zuby jsou uložené v silných čelistech, mají dokonale úplný nůžkový skus. Přípustný je ovšem i klešťový.
Hrudní končetiny jsou tvořeny silnými kostmi, mají jen lehce skloněné zápěstí a jsou výrazně srstnaté. Pánevní končetiny jsou více svalnaté, ze zadního pohledu tvoří paralelní tvary. Tlapy jsou větší, silné a kompaktní, působí trochu jako kočičí. Osrstění je u nich viditelné i mezi prsty.
Ocas tibetských dog má střední délku, dosahuje asi k hleznům a je nasazený poměrně vysoko. Ve hřbetní linii je zatočený, na jeho povrchu se nachází husté osrstění.
Srst těchto psů je vybavená silnou podsadou, chlupy jsou ale jemné. Nejvýraznější osrstění lze spatřovat na krku a na ramenou.
Na hrudi je přípustná bílá hvězda, podobně, jako malé bílé znaky na tlapkách. Tříslové a zlaté znaky se nalézají nad očima, na dolní části nohou a také na konečku ocasu.
Tibetské dogy jsou známé tím, že nemají rády změny, proto je třeba zachovávat některé zvyky, například ponechávat potravu vždy na stejném místě, neměnit pelech a psí příbytek. Tito psi mají vlídnou povahu a jsou plně oddáni svému pánovi, vždy radostně vítají jeho příchod domů.
Někteří jedinci se mohou vyznačovat jistou odtažitostí nebo nervozitou, což může znamenat až pocit ohrožení. Pokud chovatel nedodržuje správné zásady chovu, může nastat problém, toto plemeno není příliš vhodné pro začátečníky. Rozvážné tibetské dogy provádí pravidelnou očistu, jsou velice inteligentní a učenlivé, ale například aportování je nechává klidnými.
Tibetská doga je ale také vznešeným psem, který může někdy inklinovat k určité hrdosti. Při výcviku není vhodný přílišný nátlak, ani tresty, pes by se mohl urazit a následný trénink zcela odmítat.
Děti jsou v přítomnosti tibetské dogy v bezpečí, má je velmi ráda, koneckonců jako valná většina velkých psích plemen. Pokud ovšem hovoříme o jiných psech, ty většinou ignoruje, pokud ji přímo nenapadnou, pak se dokáže velmi dobře bránit. Plemeno tibetská doga je výborné na hlídání, jeho věrnost a spolehlivost jsou pověstné.
Tibetské dogy nepotřebují nijak zvláště výjimečnou péči, pouze jim pravidelně kontrolujte čistotu očí, uší i drápků. Srst bude stačit pročesat asi jednou týdně. Snad jediné, co tibetská doga skutečně vyžaduje, je dostatek volného prostoru a pohybu a zajisté i lásky pána.
Již v dávných dobách byli tito psi využíváni jako strážci domácnosti, stád a majetku. Naučili se samostatně rozhodovat a v mnoha případech, v nepřítomnosti pána, v podstatě vedli celé hospodářství. Byli také součástí života tibetských mnichů a pomáhali jim v klášterech. Své hlídací schopnosti si toto plemeno zachovalo dodnes.
Tibetské kláštery byly ničeny, devastovány a zavírány čínskou nátlakovou vládou a z původního počtu asi 6000 jich dnes zbylo pouhých 80, proto byl v minulosti význačně omezen i zdejší chov tibetského mastifa. V poslední době ale klášterů přibývá a znovu se v nich objevují také tito ušlechtilí psi.
Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se
17. 06. 2016
Kdo vede v anketě o nesnesitelném hmyzu v pokoji
V anketě jednoznačně vede Sršeň obecná, která předběhla dokonce i berušku! :-) Není se čemu divit. Kdo by se nebál tohoto 21-35 mm velkého...Více zde
22. 11. 2015
Vítězové soutěže: Poznejte živočicha
Děkujeme všem účastníkům soutěže: Poznejte živočicha na fotografii, která proběhla na facebooku. Gratulujeme vítězům k výhře...Více zde
01. 07. 2015
Od dubna letošního roku, přispívá na Živočicha svými články nový autor Petr Šopejstal. K dnešnímu dni vytvořil několik...Více zde
