Singapurská kočka: neznámá

---

Historie plemene

Přízvisko „kanálová kočka“, jak se říká singapurské mezi některými chovateli, by mohlo naznačovat, že v Singapuru není tolik oblíbená a koček si zde příliš neváží. A něco na tom zřejmě bude. Často jsou nechávány na ulici a není tak divu, že si nachází útočiště také ve stokách. Několik exemplářů tohoto plemene bylo přivezeno asi před 30 lety do Spojených států a postupným šlechtěním se natolik rozšířilo, že bylo v roce 1977 v USA uznáno za právoplatné.

Následně již se singapurská kočka účastnila různých výstav, většinou však právě na americkém území. Do Evropy dosud příliš nepronikla a tak zde samozřejmě ani nemá své standardy.

V Singapuru se „singapurka“ dosud vyskytuje v mnoha barevných variantách s rozdílným zbarvením očí, v USA pak se chovají ponejvíce jedinci se zlatavýma očima. Zájem o tyto kočky v USA nepochybně stoupá, což nejlépe ukazuje situace, kdy mnoho abonentů stále čeká v dlouhé frontě žadatelů o chovné jedince.

Stavba těla, popis

Tělo singapurské kočky je spíše drobné a jemné stavby, přitom ale dostatečně pevné a osvalené. Končetiny jsou úměrné k velikosti těla. Díky mírné deformaci hřbetu působí vždy trochu skrčeně a nahrbeně.

Hlava je poměrně velká, kulatého tvaru, oči jsou široce otevřené, ve tvaru mandlí. Jejich zbarvení by mělo být zářivě zelené. Oční víčka jsou lemována tmavě hnědou barvou. Nos je kratší a široký, rovněž rámovaný tmavě hnědou barvou. Uši se vyznačují nápadnou velikostí, stojí rovně a kočce dodávají ostražitý výraz.

Ocas se táhne do velké délky, jeho zakončení je tupé, nevyskytují se u něj defekty. Srst je krátká, velice jemné struktury. K tělu přiléhá dosti těsně a má výrazný tmavohnědý ticking na slonovinové základní barvě. U kocourů bývá srst zpravidla o něco delší.

• Dospělí jedinci singapurské kočky dosahují hmotnosti 3-5 kilogramů.

Zbarvení

Dokonalému zbarvení srsti a tickingu se přikládá velký význam a kresba na končetinách není povolená, s výjimkou proužku na jejich vnitřní straně. Kroužky na ocase jsou považovány za závažnou chybu, která může vést k diskvalifikaci na výstavách. Jedinou uznanou barvou singapurské kočky je tmavě hnědá se slonovinovým podkladem.

Charakteristické vlastnosti

Singapurské kočky jsou ve většině případů přítulné a přátelské, jsou to zvířata, která si jistě zaslouží větší pozornost. K lidem, které neznají, se ale mohou chovat dosti odtažitě až nedůvěřivě. Pokud ale hovoříme o pánovi a jeho rodině, k těm si dokáže singapurská kočka vybudovat brzy kladný vztah. Ten pak může přerůst až v závislost.

Od mladého věku až do stáří jsou singapurky nečekaně hravé, čímž pobaví také vás. Jejich povaha je klidná, ovšem jsou hodně zvědavé, takže vás může někdy čekat v interiéru překvapení v podobě nepořádku.

Máte doma spoustu dalších domácích mazlíčků? Pak se nemusíte obávat zařadit mezi ně také singapurskou kočku. Je totiž velmi vstřícná, a to nejen k dalším kočkám, ale i k jiným druhům. Kromě toho miluje děti, se kterými se ráda oddává různým hrám a radovánkám. Důležitou vlastností je také poslušnost, která často jiným kočičím plemenům zcela chybí.

Březost, koťata

• Délka říje: 7-14 dní
• Délka březosti: cca 63 dní
• Počet koťat: 3-6

Výchova, péče

Péče o singapurskou kočku není náročná. Stačí jednou za týden pročesat srst chovatelským hřebenem, zkontrolovat slechy a případně je vyčistit a nezapomenout také na kontrolu délky drápků. Většinou si je kočka zkracuje sama, pokud pozorujete, že přerůstají, využijte spíše zábavná škrabadla, než nůžky. Kočka na nich bude trénovat a přitom si také obrušovat drápky.

Tipy, zajímavosti

 Plemeno singapurská kočka se kříží pouze mezi sebou, aby zůstalo co nejryzejší. Jako samostatné plemeno byla tato kočka uznána v USA teprve nedávno a i v této oblasti je chována jen ve velmi malém počtu. V Evropě se téměř nevyskytuje.