Americký kokršpaněl: všestranný miláček rodiny

---

Skupina VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi, sekce 2 - slídiči, bez pracovní zkoušky

Historie Plemene

Do zámoří byl prokazatelně dovezen anglický kokršpaněl v roce 1879, po té byl postupně formován již americkými chovateli. Uvádí se ale, že první tito psi byli dovezeni již původními anglickými přistěhovalci, zde se názory odborníků trochu liší.  Změna vzhledu spočívala především v kompaktnější stavbě těla, hustější a delší srsti. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století došlo k hlavnímu rozvoji těchto vlastností, které jsou těmito chovateli zdůvodňovány jako adaptace na odlišné životní podmínky i způsob lovu.

První americký kokršpaněl se objevil na výstavě v roce 1883 v Manchesteru ve státě New Hemcher. Za samostatné plemeno byl americký kokr uznán v roce 1946, přesto, že někteří z konzervativnějších anglických chovatelů proti tomu protestovali. Namísto lovce je dnes americký kokršpaněl výhradně společenským plemenem.

Stavba těla, popis

Pro amerického kokršpaněla je charakteristická okrouhlá hlava s poměrně výrazným sklonem čela. Uši jsou svěšené, výrazně osrstěné. Tělo je středně velké, průměrně osvalené s výrazným kohoutkem. Krk je delší, svalnatý, kónického tvaru. Přední i zadní končetiny jsou hustě porostlé dlouhou srstí, dají se označit za svalnaté s velkými a kompaktními tlapami.

Tento kokršpaněl má mandlovité oči nejčastěji tmavohnědého zbarvení. Vyznačují se také bystrostí a inteligencí.

Srst je na hlavě krátká a jemnější, na těle pak středně dlouhá s významnou podsadou. Na břichu a končetinách je delší, zvlněná.

• Výška psa v kohoutku: 38 cm
• Výška feny v kohoutku: 35 cm

Zbarvení

U černé může být buďto jednobarevná varianta nebo černé pálení. Jiné jednobarevné variety musí mít jednotné tónování, vícebarevné pak dvě nebo více od sebe znatelně ohraničené barvy, kdy jedna z nich musí být bílá.

Charakteristické vlastnosti

Americký kokršpaněl je oblíbený rodinný pes, především ho k tomu předurčuje jeho přátelská a mírná až něžná povaha. Z toho si lze vyvodit, že také velmi dobře snáší děti. To ale nemusí platit v případě dětí cizích, na která není zvyklý. Tohle plemeno je obecně považováno za jedno z nejuniverzálnějších a také nejčilejších. Pokud máte pejska jako hlídače, určitě se vám osvědčí, ale pozor, někdy může své území bránit až příliš horentně, což známí nemusí ocenit.

Oproti svému předkovi, anglickému kokrovi je americký kokršpaněl učenlivější a dokáže velmi dobře poslouchat povely. Ty se naučí vskutku v krátké době. Jeho inteligence je opravdu obdivuhodná a dokonce je někdy přirovnávána k inteligenci malého dítěte.

Někdy bývají feny trochu agresivnější, ale také náchylnější na absenci pána. V takovém případě se projevují vytím. Obecně se ale americký kokršpaněl velmi dobře chová a dokáže si zvyknout v každé rodině.

Březost

• Délka hárání: 2-3 týdny
• Délka březosti: 63 dní
• Počet štěňat: 3-8

Výcvik, péče

Kokrovi je nutno zajistit hodně pohybu a každodenní cvičení a trénink rozhodně nejsou od věci. Někteří jedinci mohou být hyperaktivní a nebudou spokojeni v bytě. Ve větším domě si ale mohou dobře zvyknout. Přesto nevynechejte delší procházky nebo alespoň umožněte pejskovi pohyb po zahradě nebo dvorku. Velmi ho budou bavit různé psí hračky překážky, je to vskutku velice hravé plemeno.

Při náročnějším výcviku vykazuje americký kokršpaněl lepší schopnosti než většina dalších psích plemen. Rychle se dokáže naučit povely a je velmi dobře tvárný. Při tom je ale nutné zachovat jeho osobnost, což vlastně není tak náročné díky vysoké inteligenci. Trénink by měl být velmi pestrý, obsahovat aportování, překážkový běh i vycházky do přírody.

Srst tohoto kokra je poměrně náročná na péči, ideálně by měla být pročesávána a kartáčována každý den. Stříhání se provádí několikrát ročně, na hřbetě se pak srst pouze trimuje. Samozřejmostí je průběžné vyčesávání plstnatých chlupů.

Plemeno by rozhodně nemělo být krmeno lidskou stravou a jejími zbytky, včetně kostí. Zkušení chovatelé doporučují výhradně vyváženou potravu v podobě granulí.

Využití plemene

Americký kokršpaněl byl původně loveckým plemenem, především díky americkým chovatelům se ovšem postupem času proměnil ve společenského a rodinného psa. Vzhledem k tomu, že se dá velmi dobře cvičit, je vhodný také na soutěže a závodění pejsků. Správně ostříhaní a ušlechtilí jedinci s rodokmenem jsou hvězdami výstav.

Zajímavost

Američtí kokři jsou poměrně dosti náchylní na některá onemocnění. Především se jedná o:

• Epilepsii
• Dysplazii kyčelního kloubu
• Onemocnění ledvin