Basset: pomalejší, ale za to vytrvalý

---

Standard FCI č. 163, Skupina VI- honiči a barváři

Historie Plemene

První výskyt plemene basset je pravděpodobně možné spojovat se vstupem Normanů do oblasti britských ostrovů, s nastolením jejich téměř stoleté vlády po slavné bitvě u Hastingsu v roce 1066. Je jisté, že s sebou přivezli ze severu Francie také nízkonohé honiče, používané v té době v mnoha lokalitách celé Evropy k lovu jezevců a lišek.

V průběhu dalších let a století se tito lovečtí psi začali více specializovat a v důsledku toho se také měnil jejich vzhled. Vývoj probíhal souběžně na evropském kontinentě i v Anglii. Na tělesné charakteristiky i vývoj honičů typu basset, foxhound nebo bloodhound měl velký vliv také rozvoj takzvaných parforsních honů ve Francii a Anglii.

Prokazatelně se začalo plemeno objevovat především u francouzských chovatelů v 16. století, první výstava, kde tento zajímavý pes zazářil, se konala v roce 1875 v anglickém Wolverhamptonu.

Stavba těla, popis

Tělo basseta je charakteristické mírně vystupující hrudní kostí a velmi krátkými, poněkud deformovanými končetinami. Nohy jsou výrazně osvalené a potažené volnou kůží a srstí. Hlava a lebka se jeví klenutým tvarem, s výrazným stopem a týlním hrbolem. Nos bývá zpravidla černý, s výjimkou psů se světlým zbarvením.

Oči mají tvar kosočtverce, bývají nejvíce tmavé nebo středně hnědé. Uši jsou nízko nasazené, dlouhé, dosahující až ke špičce nosu a dále. Na dotek jsou elastické a jemné.

Zuby mají rovný nůžkový skus, ovšem ani klešťový skus není vadou. Ocas basseta je dobře nasazený, spíše delší, v kořeni dosti silný. Pokrývá ho hrubší srst na spodní straně, v pohybu je nesený vysoko zahnutý, nikoliv ale zakřivený nebo zlomený.

Srst můžeme označit za velice hladkou, krátkou a přiléhavou, není právě nejjemnější na dotek.

Výška dospělého psa v kohoutku činí 30-40 centimetrů.

Zbarvení

• Černé
• Bílé
• Tříslové
• Citronové
• Žluté

Charakteristické vlastnosti

I přesto, že basset se na první pohled „tváří“ smutně, má velmi kamarádskou a veselou povahu, velice dobře snáší společnost lidí a také jiných zvířecích jedinců. Při kontaktu s dětmi je rovněž klidný, brzy si najde cestu ke všem členům rodiny a také vy si jeho osobitost zamilujete.

Pes je také poměrně živý, znovu trochu v rozporu se svou fyziognomií. Vyhovují mu i delší vycházky a dostatečný výběh v domě i na zahradě, ale nic se zde nemá přehánět, mnozí dokonce zastávají názor, že je to pes líný. To však není pravdou, chce to jen správnou výchovu.

Na hlídání basseta moc neužije, neřadí se zrovna k nejlepším psím strážcům, což je dáno také jeho klidnou povahou. Někdy může být citově poutaný ke svému pánovi, a když o něj přijde, velmi těžko se s takovou ztrátou vyrovnává.

Při lovu, ale i jiných činnostech využívá plemeno velmi kvalitní čich a také se hlásí výrazně hlubokým hlasem.

Březost

• Délka březosti: cca 65 dní
• Počet štěňat: 3-7

Výcvik, péče

Basseti bývají dosti náchylní na obezitu, proto jim je třeba podávat velmi dobře vyváženou stravu a samozřejmě to s ní nepřehánět. Chov není náročný, mohou se ale vyskytnout některé nedostatky, jako je například nadměrné slinění, může dojít ke znečištění sluchovodů. K omezení takových nedostatků je vhodné koupání nebo lokální očista, u uší byste měli provádět čištění pravidelně.

Krátká srst basseta vyžaduje jen občasné vyčesávání odumřelých chlupů, není od věci také zastřihovat drápky. Pokud má ale chovaný jedinec dostatek pohybu venku, brousí si drápky sám.

Výcvik a nadměrné zatěžování není u basseta právě vhodné, je to dosti svébytný pes a ne zrovna jednoduše se učí nové věci. Dalo by se říct, že je trochu flegmatik a striktní trénink ho příliš nebaví.

Využití plemene

Basset je vynikající lovec specialista, pro svou přátelskou povahu se ale stává stále více psem společenským. Lov probíhá většinou ve smečkách, které se zaměřují především na zajíce, koroptve, bažanty a samozřejmě také na lišky. V terénu prokazuje plemeno velkou houževnatost a vytrvalost, dokáže inteligentně řešit vzniklé problémy a překážky.

Zajímavost

Mezi nejznámější chovatelky bassetů patřila anglická královna Alexandra, manželka Eduarda VII. Se svými psy se účastnila nejedné významné události a jeden z jejich svěřenců dokonce zvítězil na Crufftově výstavě, která se konala v roce 1909.