Dánsko-švédský farmářský pes: nahradí kočku domácí

---

Historie Plemene

Psí předci dánsko-švédského farmářského psa byli používáni k lovu škodné a také k hlídání stád, jednalo se tedy o velmi důležité pomocníky na statcích a na venkově jako takovém. Dnes už se jedná o skoro zapomenuté plemeno, jehož výskyt je omezen zejména právě na oblasti Dánska a Švédska, případně USA.

Původní psi tohoto plemene se ovšem objevili v Dánsku a do Švédska se dostali společně s okupační armádou Dánů, která napadla Švédsko v polovině sedmnáctého století našeho letopočtu. Pokud bychom hledali skutečné předky dánsko-švédských psů, narazili bychom především na německé pinče, nebo pinče z Anglie.

Již před druhou světovou válkou počalo plemeno v podstatě vymírat a nakonec zcela vymizelo. Dánským chovatelům se ovšem podařilo jeho znovuoživení a v roce 1987 bylo dokonce uznáno za samostatné, ale pouze v severských zemích, rovněž byly stanoveny jeho nové standardy.

Stavba těla, popis

Trup dánsko-švédského farmářského psa je kompaktní a disponuje kvalitním svalstvem, celkově je ovšem tělo spíše menší. Hrudník je hluboký a končetiny velmi pružné, podobají se nohám foxteriérů a Jack Russelů.

Hlava má tvar trojúhelníku a je typicky lehce zaoblená, s velmi dobře vyznačeným stopem, který je rovněž odlišujícím znakem oproti foxteriérům. Zuby jsou uspořádány do nůžkového skusu, jsou silné a velice dobře vyvinuté. Uši jsou naklopené směrem dopředu a dle standardizace by měly přiléhat k lebce, navíc jsou vybavené charakteristickými „volánky“. Oči mají tmavé zbarvení.

Ocas dánsko-švédských farmářských psů může být jak dlouhý, tak také krátký, a to i bez kupírování. Srst je lesklá a tuhá, snad proto nemá tendenci zapáchat, jako u jiných plemen, což je jedním z hlavních důvodů, proč si někteří lidé tyto psy pořizují.

• Kohoutková výška: 30-37 cm
• Hmotnost dospělých psů: 6-14 kg

Zbarvení

Barva srsti dánsko-švédského farmářského psa může být bílá s čokoládovou, červená s černou, anebo celkově do červena. Poměrně hojně se objevují právě variety dvoubarevné nebo dokonce trikolorní.

Zdroj: Flickr

Charakteristické vlastnosti

Opět si můžeme porovnat plemeno dánsko-švédský farmářský pes s teriéry, kteří jsou mnohem agresivnější a „nerudnější“. Jeho plusovou vlastností je také schopnost vcítit se do svého pána a přizpůsobit se mu za každých okolností a samozřejmě přátelské vystupování vůči dalším členům lidské rodiny.

Tito psi jsou stále nadšenými lovci drobných hlodavců, a to znamená, že pokud nějakého ucítí, jen těžko je udržíte. To může být jak výhodou, tak nevýhodou, jisté ale je, že se dokonale hodí na venkov a nejlépe pak do velkého stavení s dostatečným výběhem.

S dětmi vychází dánsko-švédští farmářští psi nečekaně dobře a často strpí i ne právě vybíravé zacházení. Inteligence je jim vlastní, stejně jako samostatnost a schopnost řešit nejrůznější překážky bez pomoci pána. A hodí se i ke střežení, při zpozorování jakéhokoliv nevítaného pohybu se ozvou ostrým štěkotem. Tehdy můžou na cizí i zaútočit, jinak se ale chovají k neznámým osobám velmi tolerantně.

Březost

• Délka březosti: cca 65 dní
• Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Dánsko-švédský farmářský pes nepotřebuje obří výběh, postačí mu život v boudě s alespoň menším prostorem okolo. Ale i tak je třeba dát mu nějaké to zaměstnání a umožnit mu hru. Srst nevyžaduje v podstatě žádnou péči, pouze v období línání by se měla vyčesávat gumovým hřebenem či rukavicí. Může se koupat, ale pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné.

Využití plemene

Plemeno dánsko-švédský farmářský pes sloužilo, a někde stále slouží, jako hlídač a naháněč stád, rovněž je to výborný domácí hlídač a pes obranář. Jeho lovecké schopnosti, pokud hovoříme o hlodavcích, jsou obdivuhodné a hravě tak nahradí kočku.

Zajímavost

• Dříve bylo tohle plemeno pojmenováno jako skandinávský nebo dánský teriér
• V ČR nejsou tito psi příliš rozšířeni, první vrh se narodil nedávno, v roce 2015