Za nejstaršího příslušníka skupiny japonských špiců je považován pes z ostrova Hokkaido. Patří sem také další plemena, jako akita, kai, shiba, shikoku nebo kishu. Dle nejstarších obyvatel tohoto ostrova, se kterými přišli tito psi zřejmě do styku již na konci starověku, se sem dostali z Asie. Nazývají ho také ainu či doh ken. Ainové se pak využívali zejména k hlídání, ale také jako doprovod při lovu medvědů a další lovené zvěře.
Vzhled srsti i další charakteristické znaky plemene, tedy především krátká čenichová partie, je trochu podobný jako u čínského čau-čau, jehož starší verze byla dokonce příbuzensky blíže, než je tomu v případě špiců. Na rozdíl od evropských špiců jsou hokkaido inu klidnější a uzavřenější.
V České republice se hokkaido inu objevil poprvé v roce 1993 a jednalo se konkrétně o fenu Ichikime de Takara. V dalších letech k nám byli dovezeni také další psi, kteří pak vytvořili základ chovu v Česku.
Tělo se vyznačuje vysokým kohoutkem, rovným hřbetem a silnými bedry. Hrudní končetiny jsou rovné a silné, stehna pánevních končetin jsou pak dlouhá s krátkými bérci. Tlapy jsou silné, zakulacené, se silnými polštářky i drápy. Hlava je široká a plochá, kdy je dobře pozorovatelný výrazný stop a také velký čenich.
Oči hokkaido inu jsou poměrně malé a leží daleko od sebe. Barva je tmavohnědá. Uši těchto psů jsou také menší velikosti, podporují medvědí vzhled celé lebky. Jsou vzpřímené a na konečcích lehce zaoblené.
Zuby se vyznačují velkou silou a nůžkovým skusem. Krk je silný, proporční vzhledem k hlavě. Ocas bývá nejčastěji nesený velmi vysoko, při čemž je skroucený a nad úrovní hřbetu. Srst má tvrdou konzistenci, je rovná, s jemnou a hustou podsadou, v oblasti ocasu je pak o něco delší.
Jednou ze základních charakteristik hokkaido inu je hrdost, někdy ale může přerůst až v paličatost a ne právě vhodnou snahu o dominanci. Vůči svému pánovi jsou ale psi většinou velice loajální, což nemusí být vždy k dobru věci. Často tohle plemeno neposlouchá nikoho jiného, než jedinou osobu.
Hokkaido inu je rovněž živelným a energickým psem, který je za každých okolností aktivní a má dobře vyvinuté své lovecké pudy. Odvaha těmto psům rozhodně nechybí.
Pokud máte doma menší děti, žádný strach, tito psi je výborně snáší, ale raději je nenechávejte s dětmi o samotě. Velký temperament by v tomto případě mohl značit jisté potíže. Také s dalšími psy dokáže hokkaido inu dobře vycházet, to ale neplatí pro domácí zvířata, ty velice rád pronásleduje, ale také dáví.
Především však tyto psy můžeme považovat za výtečné hlídače a psy obranáře, k cizím lidem se chovají dosti odtažitě, naštěstí však ne agresivně.
Plemeno hokkaido inu potřebuje pevnou ruku a výcvik nepatří k těm nejsnazším. Je to pes, který se hodí pro zkušené chovatele, a ti z něj dokážou učinit velice poslušného jedince. Při tréninku není dobré trestat, ale spíše odměňovat, posléze se dostane odměny v podobě poslušnosti i vám.
Pro srst je charakteristické línání dvakrát za rok, což je dáno hustou podsadou, je proto třeba poměrně často sahat po hřebenu. Pokud ovšem hokkaido inu nelíná, bude stačit péče o srst asi dvakrát za týden. Rovněž je důležité postarat se o čistotu uší a vytrhávat z nich chlupy.
Tito psi mají rádi pohyb, jejich temperament se může stávat až nezvladatelným, ale je zde řešení v podobě velkého přírodního výběhu a také dlouhých přírodních vycházek. Pokud jim nedopřejete velké penzum aktivit, stanou se z nich poněkud apatičtí psi, kteří ztratí o vše zájem. Kůže tohoto plemene je vysoce odolná proti vodě, psy je tedy možné ponechat celoročně ve venkovním výběhu.
Dnes už se hokkaido inu příliš nevyužívají při lovu, snad jen v některých oblastech Japonska, které je jejich domovinou. Stali se z nich hlavně skvělí hlídači a obranáři majetku člověka. Jsou to skutečně nesmlouvaví strážci, se kterými není radno dávat se do křížku, ovšem většinou neutočí, ale pouze hlásí vetřelce.
V České republice se vyskytují v současné době dvě stanice, které chovají hokkaido inu a zajímavostí je nesporně fakt, že kromě Česka se plemeno vyskytuje již jenom v zemi svého původu, Japonsku.
Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se
17. 06. 2016
Kdo vede v anketě o nesnesitelném hmyzu v pokoji
V anketě jednoznačně vede Sršeň obecná, která předběhla dokonce i berušku! :-) Není se čemu divit. Kdo by se nebál tohoto 21-35 mm velkého...Více zde
22. 11. 2015
Vítězové soutěže: Poznejte živočicha
Děkujeme všem účastníkům soutěže: Poznejte živočicha na fotografii, která proběhla na facebooku. Gratulujeme vítězům k výhře...Více zde
01. 07. 2015
Od dubna letošního roku, přispívá na Živočicha svými články nový autor Petr Šopejstal. K dnešnímu dni vytvořil několik...Více zde
