Šiba inu: v křoví jako doma

---

Historie Plemene

Šiba inu, neboli shiba, je starým japonským plemenem špicovitého rázu, které bylo používáno převážně pro lov ptáků v hustém křoví, dle čehož pak vzniknul také jeho název. Postupně si ale našlo využití také v rodinném kruhu, kde plní roli výtečného kamaráda. Do Japonska od 17. století pronikala další plemena, s nimiž byl shiba křížen, a to znamenalo také rozdělení na několik hlavních větví. Postupem času se vyčlenilo 6 podplemen, která se od sebe viditelně lišila, nejvíce pak velikostí.

Po druhé světové válce se našlo jen pár psů, kteří přežili a šiba inu se podařilo udržet, přes to, že škody byly opravdu obrovské. Povedlo se to především díky zvláštnímu programu na obnovení a záchranu tohoto plemene.

Své lovecké pudy šiba určitě nezapře ani v současnosti a v Japonsku, kde je nejvíce rozšířený, se stále běžně používá k lovu ptactva.

Stavba těla, popis

Šiba inu patří k menším psům, jeho tělo je ovšem velmi dobře stavěné a potažené silným svalstvem. Plemeno se na první pohled tak trochu podobá lišce. Hřbetní partie je přímá, hrudník pak velmi kvalitně klenutý. Zadní a přední končetiny jsou přímé a dobře osvalené, se zbytkem těla jsou v dobrém souladu.

Hlava tohoto psa je široká a hranatá, oči jsou drobné. Uši mají tvar trojúhelníku. Ocas bývá nejčastěji zatočený nad zádí, nebo je pouze mírně zahnutý.

• Kohoutková výška: cca 40 cm
• Hmotnost: cca 10 kg

Srst šiba inu je charakteristická tím, že tvoří dvě vrstvy nebo patra, kdy podsada je velmi jemná, zatímco krycí srst disponuje vysokým stupněm tvrdosti. Na ocase je srst o něco delší a více vztyčená.

Zdroj: Flickr

Zbarvení

Barva plemene šiba inu může být laděna do různých odstínů rezavé, tedy od zlatavé, až po tmavě hnědou přecházející do černé. Může se vyskytnout také varianta black and tan, tedy černá se žlutou.

Každá barva, s výjimkou bílé, podléhá pravidlu uradžiro, kdy musí být světlejší odstín srsti na lících, krku, slabinách, dole na ocase a na spodní části nohou.

Charakteristické vlastnosti

Šiba inu je velmi odolným a přizpůsobivým špicovitým plemenem, na druhou stranu se může někdy projevovat paličatě. Výcvik tedy není právě jednoduchý, pevnější ruka je nutná, ale bez zbytečné hrubosti, nejlepší motivací je pak nějaký ten pamlsek jako odměna. Šiba miluje pohyb, proto s ním choďte na procházky, klidně i delší. Tito psi jsou velice inteligentní a potřebují neustále něco zkoumat, zkoušet a pozorovat.

Shiba je pořád pozorný a ostražitý a rád se dívá z okna, když už tedy nemůže pobývat venku. S oblibou přitahuje pozornost všech členů domácnosti a na cizí lidi může reagovat velmi hlasitě. Patří k těm psům, kteří si své teritorium umí ohlídat, přes to, že velikosti nepobrali, nebojí se postavit ani mnohem většímu protivníkovi. V Japonsku bylo dokonce známo mnoho případů, kdy tito psi čelili medvědům.

Obecně bychom o šiba inu mohli říct, že jsou to psí jedinci, kteří milují svého pána a jeho rodinu a svou veselou a temperamentní povahu úspěšně přenáší také na ně.

Březost

• Délka březosti: cca 65 dní
• Počet štěňat: většinou 2-7

Výcvik, péče

Speciální péče není u šiba inu potřeba, musíte si pouze najít cestu k jeho srdci. Paličatost při výcviku a výchově překonáte nějakou psí dobrotou, neboť tohle jsou velmi mlsní pejsci. Ideální je vychovávat tohoto psa již od věku štěněte, pak z něj bude zaručeně věrný společník.

Ani na prostor nejsou šiba inu nároční, bude jim bohatě stačit i pobyt v interiéru, hlavně když budou se svým milovaným páníčkem. Vzhledem k jejich čilosti je ale vhodné umožnit jim větší výběh venku.

Využití plemene

Plemeno shiba bylo již od počátku chováno k lovu ptáků v hustém křoví, kde se dokázalo protáhnout každou skulinou a překonat i velmi náročný terén. Mimo území Japonska dnes ale není již tolik využíváno pro své lovecké schopnosti, spíše jako veselý rodinný miláček.

Zajímavost

Pojmenování šiba inu znamená „malý pes z lesa plného křoví“, což je nepochybně zvláštní a nečekaně dlouhý název, ale plně vystihuje chování těchto psů i lásku k prohledávání křovisek.