Trpasličí jezevčík: srdnatý „rošťák“

---

Historie Plemene

První zmínky o jezevčících obecně se objevily již v germánských textech z hlubokého středověku, konkrétně se jednalo o období mezi 5. a 9. stoletím našeho letopočtu. V těch dobách už byli používáni k lovu v norách a podzemí. Domovinou pro tyto psy je tedy Německo a za předchůdce, z něhož byli postupně vyšlechtěni, můžeme považovat brakýře.

Pokud ale hovoříme o plemeni trpasličí jezevčík, to se začalo formovat až na konci devatenáctého století. Do chovu a křížení byli přidružena taková malá plemena, jako teriéři a pinčové a výsledkem hybridizace měl být drobný vzrůst. Příliš se to ale nepovedlo, a tak byly nadále kříženy pouze variety malých jezevčíků. Do plemenné knihy byli trpasličí jezevčíci zapsáni v roce 1902.

Stavba těla, popis

Tělo trpasličího jezevčíka je malého vzrůstu, ovšem viditelně protáhlé a rovné. Hřbet je mírně svažitý, navazuje na něj nízce nasazený ocas. Přední a zadní běhy disponují výborným svalstvem a pružností, která se projevuje při každém pohybu. Srst může být buďto krátká, dlouhá nebo hrubá, dle čehož jsou tito jezevčíci klasifikováni jako dlouhosrstí, krátkosrstí a hrubosrstí.

Hlava těchto psů má protáhlé tvary a zužuje se směrem dopředu. Oči mají střední velikost a jsou výrazně zaoblené. Jejich zbarvení může být buďto černohnědé nebo do červena. Poměrně vysoko nasazené uši připomínají písmeno V a jsou typické svým svěšením podél lící. Špičky uší jsou zaoblené.

• Kohoutková výška: cca 13-15 cm
• Váha dospělých psů: 4-5 kg
• Dožívají se průměrně 14 let

Zbarvení

Barva srsti trpasličích jezevčíků může být buďto černá s pálením, žlutá, červená, tygrovaná nebo skvrnitá.

Zdroj: Flickr

Charakteristické vlastnosti

Trpasličí jezevčík je na svou velikost velmi sebevědomý a výjimku netvoří ani takoví jedinci, kteří si troufnou na mnohem větší psy. Známé o něm je také to, že disponuje značnou inteligencí a vynalézavostí, nemusíme se bát říct „vyčůraností“. Tu a tam se může objevit určitá paličatost, tu ale můžete omezit kvalitní výchovou a důrazným výcvikem. Hovoříme o zástupci nejrozšířenější skupiny psích plemen nejen v naší vlasti, vhodných pro lov, ale i do lidské rodiny.

Vztah těchto malých jezevčíků k dětem je překvapivě dobrý, pokud jsou na jejich přítomnost navyknutí a především pokud se k nim dítka nechovají příliš agresivně. Tohle plemeno nesnáší tvrdou ruku chovatele, svědčí mu spíše slovní důraz a porozumění při výcviku.

Trpasličí jezevčíci milují lidské teplo domova a dokážou ho také náležitě ohlídat. Štěkáním se ovšem projevují až tehdy, kdy je to nezbytně nutné. Horší je to ale s ostatními psy a s kočkami, s těmi se ve většině případů opravdu nesnesou a můžou být vůči nim až agresivní.

Březost

• Délka březosti: cca 65 dní
• Počet štěňat: většinou 2-8

Výcvik, péče

Srst trpasličího jezevčíka nevyžaduje příliš náročnou údržbu, pouze dbejte na důkladnou a pravidelnou kontrolu sluchovodů či ocasu, což jsou místa nejčastějšího výskytu chuchvalců a nečistot. Vaší chovatelskou povinností by měly být delší procházky, tito psi doslova milují aktivní pohyb.

Pro všechny jezevčíky platí, že mají sklon k obezitě, proto dobře volte především množství, ale také kvalitu krmení. Někdy mohou nastat problémy s chrupem, proto se vyplatí zakoupit psí žvýkací pomůcky, v horším případě to řešit rovnou s veterinářem.

Využití plemene

Trpasličí jezevčík je jednak výborným společníkem, také ale svědomitým hlídačem, který se jen tak nezalekne. Vzniknul proto, aby při lovu v norách nahradil fretku a dodnes si uchoval své lovecké kvality. Skvěle se hodí také pro různé psí sporty, zejména pak soutěže agility.

Zajímavost

• Vyšší váha trpasličích jezevčíků by mohla znamenat dokonce až poškození ledvin či deformaci páteře.