S úsměvem 24

Z Erwanova deníku: Ztráty a nálezy: Myslím, že disponuji skrytým talentem pro ztrácení věcí. Ovšem nemyslím si, že jsem v tom zcela sám. Když jsem dospěl do věku celých deseti let, ztratil jsem svůj první banán. Ale banán to nebyl ledajaký. Byl totiž kouzelný. Inu, nejsem pošetilý, abych věřil v kouzla a čáry, ale jsem přesvědčen o tom, že v určitých materiálních věcech, jež se putují přes několik generací a kolen, existuje jistá nedefinovatelná magie.

Za tuto magii považuji právě příběh, který na sebe vzal daný předmět během dlouhé putující cesty. Vždy jsem věřil v sílu tohoto banánu. Možná až příliš vypočítavě využíval jsem jeho schopností u svému prospěchu a to zejména ve chvílích, jež zdály se mi důležité, ve chvílích, kdy jsem jednoduše potřeboval jakousi psychickou podporu. První zkoušky, nepříjemné schůzky či životní rozhodnutí. Banán jsem si schovával do kapsy své ledvinky. Nejen zamyšlený člověk brouzdající ulicí nese břímě pouze ve své tašce. Hlava zdá se býti v tuto chvíli balvanem. Podobně je to i se živočichy. A tak si jednou takhle večer krátím čas krátkou procházkou kolem povodí říčky a náhle zjistím, že můj banán je fuč. I přes urputné hledání jsem jej nenašel. Nezbývalo mi nic jiného, než se bez něj naučit žít.

Příběh však není natolik smutného rázu. S každou ztátou totiž přichází i nález zcela náhodný. Brčko, placka, drobná hračka, sýrový domeček, z nějž máte neutuchající radost. Jedná se tak o výměnu, kterou si sic nevyberete, nýbrž která je Vám určena. Je to prostý koloběh života, který jsem si při své povaze již dávno uvykl.

Dnes mne proto nerozesmutní ztáta mých oblečků, jež díky své spontánní povaze někde pozapomenu, ba naopak. Tento proces považuji za interaktivní projekt výměny osobních věcí. Bohužel se už pravděpodobně nikdy nedovím, jakým způsobem je jejich osud zpečetěn.

,,Muhehe, závidíte mi můj domeček, co?"

Zdroj:Flickr

,,Ořech nebo život!"

Zdroj:Flickr

O koňi

Přijde kůň do hračkářství a ptá se: ,,Máte puzzle?" Prodavačka odpoví: ,,Máme tady sto, dvěstě nebo pětset dílků?" Kůň odsekne: ,,Copak jsem hříbě?" ,,Pak tady máme tisíc dílků," povídá prodavačka. ,,Nemůžete ještě trochu přidat?" povídá kůň. Prodavačka se rozzlobí a vyhrkne: ,,Víte co, tak jděte vedle do obchodu, kupte si strouhanku a složte si rohlík!"

O opici

Jde první den opice do drogerie a ptá se: ,,Máte banány?" Prodavačka: ,,Ne." I druhý den jde opice do drogerie a položí stejnou otázku a dostane stejnou odpověď. Třetí den jde opice okolo drogerie a na dveřích je cedule s nápisem: »banány nemáme!« Opice vtrhne dovnitř a ptá se: ,,Tak vy jste měli banány?"

O medvědovi a zajíci

Medvěd si otevřel obchod. Přijde k němu zajíček a ptá se: ,,Medvěde, máš shnilou mrkvičku?”Medvěd na to: ,,No dovol, zajíci, v mém obchodě je jen kvalitní čestvé zboží. Nic starého ani shnilého tu nemám.” Zajíček odešel a druhý den je tam znovu: “Je shnilá mrkvička?” Rozladěný medvěd ho vyhodil a myslí si: ,,Ten zajíc mi nedá pokoj, dokud mu tu mrkvičku neseženu.” Dalšího dne přjde zajíček a ptá se: ,,Máš shnilou mrkvičku?” Medvěd říká: ,,Podívej, zajíci, tohle je solidní obchod a shnilou mrkvičku tu nevedu, ale speciálně pro tebe jsem ji sehnal. Takže shnilou mrkvičku mám.” Zajíček vytáhne legitimaci a povídá: ,,Obchodní inspekce!”