Ještěrka obecná: nejčastější ještěrka

Snad každý si jako malý hrál na pískovišti. Při hloubení hradních příkopů, jste mohli narazit na začátku léta na malá, oválná, bílá vajíčka. Jen málokdo ví, čí tento nalezený poklad je.

Ještěrka obecná (Lacerta agilis) je nejen nejběžnější, ale také nejznámější druh ještěrky v České republice. Samičky jsou dlouhé od 14 do 21 cm. Samečci, kteří jsou většinou větší, měří od 13,5 do 23,5 cm. Ocas má ještěrka vždy o kousek větší než zbytek těla. Vzhled ještěrek obecných je velmi variabilní. Samice jsou zbarvené od žlutohnědé barvy po černohnědou, někdy dokonce i šedou. Nad páteří mají řadu tmavohnědých až černohnědých skvrn, u některých jedinců ale můžou zcela chybět. Samci jsou mnohem barevnější, kromě hnědých odstínů u nich převládá zelená barva, kterou mají v různých odstínech dokonce i na břiše. To je vždy světlejší, než zbytek těla.

                                                                      Zdroj:flickr

Ještěrka obecná je denní, stepní druh. Vylézá již za rosy, aby se napila, a poté se vrací do svého úkrytu. Až po oschnutí rosy se začne vyhřívat na slunci. Teprve pak začne lovit. Na jaře bývá aktivní do 18 hodiny. V létě, když jsou vysoké teploty, v poledne přerušuje lov a zalézá před spalujícím sluncem do úkrytu. Starší literatura uvádí, že ještěrka obecná přes léto spí. V našich podmínkách to není pravda, po 16 hodině vylézá znovu lovit, až do 21 hodiny. V polovině dubna ještěrka shodí svůj matnější zimní šat a poté se až do začátku června páří. Ještěrka obecná klade v červnu a červenci okolo 6 až 11 vajíček o délce okolo 1,5 cm a šířce 1 cm. Mláďata se líhnou v srpnu až září. Po narození měří od 3,9 do 5,2 cm. Jsou šedá až hnědá s tmavě ohraničenými světlými skvrnkami. Již v prvním roce jejich života může cvičené oko poznat pohlaví mláděte. Pohlavně ale dospějí až ve 3. nebo 4. roce života. Dožívají se až 25 let.

Samci ještěrky obecné jsou v případě řidšího výskytu silně teritoriální. I když boj o samičky a teritorium vypadá směšně, většinou končí krví. Zpočátku se samečci nafukují, aby svého soupeře odstrašili. Tím ale končí jen minimum soubojů. Poté se do sebe pustí tak, že boj končí, až upadne jednomu ze soupeřů ocásek nebo uteče s okousanou nohou nebo krkem. Ještěrka ráda obývá suchá a slunná místa až do 850 m n. m. Můžeme ji potkat na mezích, v lomech a pískovnách, v zahradách, ale i na železničních náspech. Zde také loví svou oblíbenou potravu, tedy hlavně hmyz a jeho stádia, plže a červy. Ještěrka obecná má sklony ke kanibalizmu a kromě svých mláďat, pojídá i mladé jiných drobných obratlovců.