Los evropský: mohutný paroháč

Los evropský (Alces alces) je největším žijícím kopytníkem z čeledi jelenovitých, která se dále dělí na několik poddruhů. Nejznámějším představitelem je nepochybně los evropský, který se výjimečně vyskytuje i v Čechách. Obecně však lze toto ohromné zvíře spatřit spíše v severních částech zeměkoule. Narazíte na něj také v pražské či brněnské zoologické zahradě.

Los je od pohledu majestátním živočichem. Dospělý samec, zvaný též býk, měří mezi 180 - 235 centimetry v kohoutku, délkou dosahuje 2 - 3 metry. Váha samotného zvířete se pak pohybuje mezi 300 - 400 kilogramy. Výjimečně však může dosahovat i 500 kilo. Samička je o poznání menší konstituce. Váží do 400 kilogramů. Mládě losa se označuje za tele. Navzdory tomu, že los patří do čeledi jelenovitých, nemá k turu domácímu daleko. Oba jsou přežvýkavci a sudokopytníci. Srst losa evropského má charakteristické hnědé až černé zbarvení. Na hlavě lze pozorovat velké parohy lopatovitého tvaru. Parohy dosahují rozpětí až 1,5 metru. Losi mají ze všech zvířat největší paroží. Konkrétně rekordmanem v této kategorii se stává los aljašský. Jeho parohy jsou dlouhé až 1,6 metru a váží kolem 25 kilogramů. Losa dále charakterizují široká kopyta a převislý pysk.

Zdroj: Flickr

A jak je to s chovem losa evropského? Kde se s ním dnes můžete setkat ve volné přírodě? Ve státech severní Evropy lze narazit na losa evropského. Sibiř obývá los kamčatský a sibiřský. V Asii se vyskytuje los amurský, na Aljašce los aljašský a v Kanadě los východokanadský a západokanadský či los yellowstonský. Je jich tedy opravdu mnoho. Losi obecně vyhledávají vlhká prostředí s vodou, bažinami a porostem. Samci žijí samostatně, samice i se svými mláďaty pak ve stádech. Taková stáda obvykle čítají do deseti mláďat. Jedna samice na svět obvykle přivádí 1 - 3 mláďata. Samice je březí přibližně 8 měsíců. Ve volné přírodě se losi dožívají věku přibližně okolo 15 let. Losi jsou býložraví. Živí se především listy, kůrou a různými výhonky. Protože jsou vynikajícími plavci, nepohrdnou ani vodními rostlinami. Je očividné, že k tomu, aby se do sytosti najedli, musí zkonzumovat poněkud větší množství potravy.

V Čechách toto zvíře žilo už v dobách středověku. Po losovi jsou pojmenovány i vesnice a obce - například Velké Losiny, Losenice atd. V současné době se zde losi příliš nevyskytují. Ve volné přírodě žije jen několik omezený počet. Kupříkladu v roce 2007 byl los spatřen na Jindřichohradecku, o rok dříve v Lužických horách.