Straka obecná: prospěšná zlodějka

Které přísloví se nejčastěji pojí se strakou? Je jím nelichotivé úsloví ,,Krade jako straka.“ Ovšem málokdo ví, jak tento pták, jenž beznadějně propadl touze po blýskavých předmětech, je v přírodě prospěšný.

Straka obecná (Pica pica) obývá především Evropu, ale vyskytuje se též v Asii, na severu Afriky a v Americe. Jedná se o stálý druh. V místech svého hnízdiště se vyskytuje v hojných počtech. Taxonomicky se řadí mezi pěvce, konkrétně spadá do čeledi krkavcovitých. Jako jediný pták z této čeledi má černobílé zbarvení a peří modrozeleného lesku. Svou velikostí se nejvíce blíží holubovi, ale jeho ocas je delšího vzrůstu. Dosahuje tělesné délky a peří je v něm uspořádáno stupňovitě.

Zdroj: Flickr

V poslední době se ze straky obecné stává spíše synantropní druh. Hnízdí v městských zahradách a sadech, v parcích či na hřbitovech. Ve volné přírodě vyhledává otevřené krajiny s hustými křovinami nebo skupinami stromů. Straky žijí v trvalých párech a každá dvojice si pečlivě hlídá své teritorium. Demonstrativně létá podél hranic svého území, vydává hlasité, nepříjemné skřeky. Ostatní straky agresivně vyhání. Straky si budují hnízda na nepříznivě přístupných místech, často je také můžeme spatřit až poté, kdy stromům opadá listí. Samotné hnízdo dosahuje v průměru  půl metru a podobá se nedobytné pevnosti. Na stavbě se podílí samec i samice, přičemž samec je ten, který aktivně přináší klacíky a trnité větve. Čím víc materiálu snese, tím bude hnízdo větší a bude důkazem jedincovy schopnosti a síly. Samice pak hnízdo postupně upravuje a dotváří pomocí hlíny, vystýlá jej trávou a chlupy. Výsledek jejich snažení má kulovitý tvar s dvěma otvory na protilehlých stranách. Se stavbou nového domova začínají straky každoročně již v březnu, ale páří se až koncem léta. V té době samci pronikají i do ostatních teritorií a snaží se oplodnit i zdejší samičky. Ve většině případů se jim potenciální plán nepodaří uskutečnit. Samice po oplodnění klade asi 6 nazelenalých vajec, která jsou hnědě kropenatého odstínu. Po necelých třech týdnech se líhnou mláďata. Na jejich krmení se opět podílí samec i samička.

Straka obecná se živí zejména drobnými hlodavci, hmyzem a občas si stravu zpestří mršinou ze silnice. Přes zimu je pak její jídelníček tvořen spíše plody a obilím. Myslivci straku dlouhá léta považovali za škodnou a mělo se za to, že vybírá hnízda jiných ptáků, bažantů nebo koroptví. Poslední průzkumy však toto tvrzení vyvracejí. Straka je naopak velmi prospěšná, protože loví hraboše a pojídá přezimující hmyz. Navíc její vybydlená hnízda slouží jako nový domov pro kalouse či poštolky.