Sup bělohlavý: milovník vydatných hostin

O tom, že trpělivost růže přináší, ví své sup bělohlavý (Gyps fulvus), který dokáže hodiny vyhlížet a hledat svou oběť. Ne nadarmo se používá přirovnání ,,kroužit a vyčkávat jako sup“. Je totiž ryze pravdivé. Supi bělohlaví se živí především mršinami, nepohrdnou však ani živou kořistí. Ke své oběti se slétají a hromadně na ní hodují. V jídelníčku nejsou vůbec vybíraví.

Supa obvykle poznáte na první pohled. Má zahnutý zobák jako každý jiný dravec s hlavou minimálně opeřenou. V případě supa bělohlavého hlava disponuje charakteristickým bílým zbarvením. Rozšířené jsou ovšem i další druhy supů - sup africký, himalájský či indický. I ti mají typickou supí postavu, ale odlišnou barevnou kresbu, velikost či chování. Sup bělohlavý se volně vyskytuje v Asii, Africe a můžeme se s ním setkat i u nás v Evropě (například v Alpách, kde představuje velkou hrozbu pro pastevce krav a ovcí).

Zdroj: Flickr

Mohutný pták, který dosahuje rozpětí křídel až 2,5 metrů, si pečlivě vybírá své oběti. Začíná mršinami, na kterých hoduje spolu s dalšími supy a hyenami. Své příbuzné vždy přiláká velkým řevem. Čeká na přílet největšího supa z kolonie, který se jako první pustí do mršiny. Slabší jedinci totiž nejsou schopni kůží zvířete proniknout. Supi bělohlaví se živí pouze masem a vnitřnostmi. Kosti nechávají dalším druhům. Pokud se k mršině slétne celé hejno, z hostiny pravděpodobně moc nezbude. Supi bělohlaví putují za potravou až v okruhu 60 kilometrů kolem svého hnízda. Jedna supí kolonie čítá až 100 párů supů bělohlavých. Svou potravu začínají hledat časně ráno. Vracejí se při soumraku. Pokud nenaleznou žádnou mršinu, vyberou si oslabené zvíře, na něhož zaútočí. Dokážou takto likvidovat stáda ovcí, krav i afrických šelem. V horách i v afrických stepích a savanách si vždy najdou dostatek jídla. Lidem nesou nebezpeční. Sežerou tolik masa, kolik se do nich vejde. Často se přejí natolik, že nemohou vzlétnout. Aby se dostali do vzduchu, musí se nejdříve rozběhnout.

Samice supa bělohlavého obvykle rodí jen jedno mládě. O něj se stará a poctivě jej krmí. Nejdříve mu přináší potravu do hnízda. Přibližně po 4 měsících vylétá s mládětem na lov. Dospělí supi bělohlaví nejdříve konzumují tvrdší maso, mláďata se pak živí měkkým masem a vnitřnostmi. Supi dospívají zhruba za čtyři až pět let svého života. V přírodě nemají žádného přirozeného nepřítele. Svá hnízda staví vysoko ve skalách či ve stromech. Supi jsou obecně velmi opatrní, mazaní a vychytralí.