Volavka popelavá: ptačí „zbabělec“

Jistě jste někdy při procházce přírodou u rybníka zahlédli ptáka, který vodní hladinu kontroloval z koruny vysokého stromu. Také jste ho mohli sledovat, jak nehybně, v charakteristické pozici, čeká na svou kořist. Ale určitě jste se k němu blíže nedostali, protože tento pták je velmi plachý.

Volavka popelavá (Ardea cinerea) je pták z řádu brodivých, který je hojně rozšířen na všech kontinentech východní polokoule kromě Austrálie. Jen málokdo by v tomto ptáku hledal tvora, který urychlil začátek jednoho z nejdelších válečných konfliktů na světě. Díky své plachosti byl ve středověku považován za zbabělého ptáka. Podle staré anglické pověsti ho jeden francouzský hrabě hodil při hostině anglickému králi Eduardovi III. na stůl, se slovy: že by si měl dát do znaku místo lva ustrašenou volavku. Král tuto urážku, která ukazovala na jeho nerozhodnost, zda se vydat do Francie, nemohl nechat bez následků. Tak prý začala stoletá válka.

                                                                Zdroj: flickr

Volavka popelavá je velký, silně stavěný pták. Dorůstá 85–100 cm, v rozpětí křídel měří 155–175 cm. Přesto dosahuje hmotnosti jen mezi 1–2 kg. Poznáme ji podle dlouhého štíhlého krku a dlouhých končetin, které jí umožňují pohybovat se i v hlubší vodě. Ze spodní strany je špinavě bílá, se shora šedá s růžovožlutým zobákem a tmavým pruhováním na krku. Má černé konce křídel a dlouhá tmavá pera na hlavě. Samce od samice na první pohled snadno nerozeznáme, protože se zbarvením moc neliší, ale jen robustností těla. Mladí ptáci jsou v porovnání s dospělci výrazně tmavší a nemají dlouhá tmavá pera na hlavě. Při letu má krk esovitě prohnutý a končetiny natažené za sebou.

Potrava volavky popelavé se skládá hlavně z malých a nemocných ryb, žab, ještěrek, hadů, hrabošů, měkkýšů a hmyzu. Nepohrdne ani mrtvými rybami. Živé ryby loví, pro ni charakteristickým způsobem. Celé minuty stojí nehybně, svůj štíhlý krk má esovitě přitažený k tělu. Jestliže se k ní přiblíží rybka, vystřelí svůj krk jako ocelovou pružinu a rybu probodne zobákem. Volavka může způsobit velké škody na chovných rybnících, kde je obsádka ryb malých rozměrů.

Volavky popelavé hnízdí v koloniích. Hnízda, která jsou velká a postavená ze silných klacků, si budují vysoko v korunách stromů. Ty na jaře začíná opravovat samec, který přiletí na hnízdiště dřív. Na konci dubna a začátkem května už celá kolonie volavek sedí na zelenomodrých vejcích, kterých bývá okolo 4 až 6. Na sezení se oba partneři střídají. Holá mláďata se vyklubou zhruba po 23 dnech. Rodiče jim musí pořád přinášet potravu z okolí. Na nepřítele, který je vyruší, reagují ptáčata tak, že vyvrhnou okamžitě ze svého žaludku všechnu potravu a vystříknou řídký trus. Tohle chování používají proto, aby byly lehčí a mohly snadněji uniknout. Proto se může stát, že když někdo vyděsí kolonii volavek hlasitým zvukem, padá na něj doslova déšť vyvržených ryb. Dospělost začíná obvykle ve 2 letech. Jsou zaznamenány případy, kdy roční jedinci vyseděli své mladé, ale pro krmení které svým mláďatům nosili, si přilétali do hnízd svých rodičů. Ti už měli své vlastní potomstvo, takže krmili v podstatě dvě generace.