Nemilosrdná světice: Kudlanka nábožná

Trpělivá, avšak k obětem neúprosná. Královna hmyzí říše. Kudlanka nábožná. Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je hmyz z řádu kudlanek. Vyskytuje se ve všech zemích teplejšího klimatu, zejména tedy ve střední a jižní Evropě, Asii a v Africe. V posledních letech se však díky oteplování podnebí rozšiřuje i do oblastí severních. U nás ji můžeme spatřit na Moravě. Kudlanka nábožná je kriticky ohrožený druh, jenž je zákonem přísně chráněn.

Tělo kudlanky je charakteristické prodlouženým předohrudním článkem. Na článku je uchycen pár končetin přizpůsobený k lovu, tzv. loupeživé nohy. Tvarem připomínají zavírací nůž. Jsou vybaveny ostrými výběžky. Pokud se kudlanka cítí v ohrožení, zvedne obě nohy nad hlavu a útočníkovi pomocí nich pohrozí. V oblasti „podpaží“ má pak dvě skvrny, které připomínají oči. Kudlance dodávají ještě strašidelnější vzezření. Tvar hlava tohoto živočicha připomíná tvar trojúhelníku se dvěma nápadně velkýma očima. Oči směřují dopředu, což tomuto predátorovi umožňuje prostorové vidění a snadno pak odhadne vzdálenost ke kořisti. Kudlanka nábožná je jediný hmyz, který dokáže otočit hlavou o celých 360°. Když uzří potenciální oběť, nespouští ji z dohledu dokonce i poté, když si ji vítězně odnáší na zádech.

Zdroj: Flickr

I když víme, na kterém stromě kudlanka sídlí, hledání kudlanek v přírodě je úkol nelehký. Tito tvorové totiž disponují mimikrickým zbarvením. Většinou jsou zeleného, hnědého či béžového odstínu. Vypadají pak jako list, větvička, kousek trávy či kámen. Některé druhy kudlanek se specializují na maskování za určité druhy rostlin. Dokáží je věrně napodobit. K jejich kamuflážím přispívá i protáhlý tvar těla a kývavé pohyby připomínající pohyb listu ve větru. Kudlanka nábožná byla pojmenována na základě charakteristické polohy, v níž drží své loupeživé nohy, zatímco vyčkává na kořist. Vypadá velice mírumilovně. Není troufalé dokonce tvrdit, že připomíná světici, která se modlí. V této poloze tráví většinu času, neviditelná mezi větvičkami. Když se kořist objeví, kudlanka ztuhne a v pravý okamžik pak hbitě vystřelí loupeživé nohy. Díky dokonalému zraku kořist málokdy mine. Jakmile je oběť v jejich spárech, kudlanka začíná hodovat. A co se potravy týče, živí se hmyzem a ostatními členovci. Občas uloví i žábu, mloka nebo ještěrku. I když se na první pohled může zdát, že kudlanky celý den líně sedí a čekají, přese vše jsou schopny velmi rychlého běhu. Nejsou však příliš nadšené do létání. Samičky uletí sotva pár metrů, drobnější samečci jsou na tom jen o trochu lépe.

Tento hmyzí druh je nechvalně proslulý drastickým aktem rozmnožování, kdy samička v průběhu oplození požírá samečka. Postupuje chytře od hlavy až k zadečku, kde jsou umístěny pohlavní orgány, a to proto, aby oplození trvalo co nejdelší dobu. Tento čin je v přírodě opravdu ojedinělý. Odehrává se zejména v zajetí či při nedostatku potravy. Kudlanky kladou vajíčka do tzv. ooték – zvláštních pěnových kokonů. V kokonech pak přečkávají. Mláďata kudlanek se rodí na jaře. Může dojít i k nepohlavnímu rozmnožování. Samička tak naklade neoplozená vajíčka. Výsledek procesu je rozdílný. Z vajíček se totiž líhnou pouze jedinci ženského pohlaví.