Kočkodan brazzův (Cercopithecus neglectus) v podstatě nemá nic společného se šelmami kočkovitými. Kočkodan je řazen mezi obyvatele afrických pralesů. Sídlí poblíž bažin a břehů. V korunách stromů se pohybuje mrštným způsobem, a to především díky čtyřem končetinám. V případě nebezpečí prchá, ovšem dokáže se bránit i ostrými zuby. Pokud mu potrava v podobě úlovku upadne na zem, se sbíráním se neobtěžuje. Najde si nové sousto.
Nosál červený (Nasua nasua) je velmi bystrý a inteligentní tvor. Pro jeho schopnosti jej v minulosti chovaly již tamní kmeny Jižní Ameriky. Kmeny si ochočily družné samice s mláďaty ve smečkách. Samci byli po dovršení 2 let vyhnáni ze smečky. Často mezi sebou bojovali a soupeřili o samice, potravu či teritorium. Jejich osudem byl život v osamění. Obecně se samci mohli přiblížit se svým družkám pouze v období březosti. V jiném případě si samice nosála striktně hájí svá mláďata.
Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je denním i nočním tvorem. Přes den odpočívá ve vodě či u břehů mělčin. Velmi ráda se potápí a v případě, že je vyrušena, ukryje se v bahně. Zbarvení, které pokrývá svrchní část tohoto tvora, slouží jako maskovací systém v ohrožení. Kuňka se brání výstražným postojem, při němž odhalí odstrašující zbarvení břicha. Tento signál upozorní dotyčného, že kuňka nebude žádnou pochoutkou. Tato žába navíc vylučuje žíravý kožní sekret, jenž často způsobuje alergickou kožní reakci.
Charza žlutohrdlá (Martes flavigula), přezdívaná taktéž kuna charza, je pestře zbarvená kunovitá šelma, jež žije v krajích Asie. Charza se řadí mezi denní společenské živočichy. Je hravým tvorem, jenž dovádí v korunách stromů zejména v období páření. Teritorium sdílí povětšinou rodina skládající se ze 4-5 členů. Charzy žlutohrdlé se rozmnožují dvakrát do roka. Obecně se dožívají věku 10-12 let.
Kajmanka dravá (Chelydra serpentina) miluje maso. Kromě toho je navíc řazena do skupiny mrchožroutů. Loví ryby, žáby, hady či ptačí mláďata. Mrtvé přírůstky stahuje pod vodní hladinu. Kajmanka uloví cokoliv, nač si při své tělesné velikosti troufne. Oběti větších rozměrů zachycuje čelistí a trhá pomocí drápů na kusy. Kořist poltí vcelku. V dřívějších dobách byl tento tvor užíván k hledání obětí vražd či sebevražd ve vodním prostředí. V Thajsku jsou kajmanky drženy v posvátných chrámech, kde je jejich krunýř potírán zlatem.
Zdroj: Flickr
Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se
17. 06. 2016
Kdo vede v anketě o nesnesitelném hmyzu v pokoji
V anketě jednoznačně vede Sršeň obecná, která předběhla dokonce i berušku! :-) Není se čemu divit. Kdo by se nebál tohoto 21-35 mm velkého...Více zde
22. 11. 2015
Vítězové soutěže: Poznejte živočicha
Děkujeme všem účastníkům soutěže: Poznejte živočicha na fotografii, která proběhla na facebooku. Gratulujeme vítězům k výhře...Více zde
01. 07. 2015
Od dubna letošního roku, přispívá na Živočicha svými články nový autor Petr Šopejstal. K dnešnímu dni vytvořil několik...Více zde