Barevní živočichové: Variace na výjimečnost

Když byla Země zrozena a společně s ní přibývalo tisíce živočišných druhů, příležitost být ,,krásným" byla nepochybně podmíněna evolučním vývojem. Samotné kouzlo evoluce tkví především v procesu adaptace tvorů přírodním podmínkám. Zevnějšek neboli jakási ,,osobní image" vznikla z potřeby být v bezpečí. Tato potřeba se odrazila v barevných, fascinujících variacích každého jedince, jež jsou lahůdkou pro oko.

Výjimečná chvíle. Výjimečný den. Výjimečný prostor. Pokaždé jiný/ jinak nahlížený/ jinak cítěný v mysli pozorovatele. V čem tkví ona ,,výjimečnost"? Titulek článku může být zavádějící. I pohlížení na výjimečnost je subjektivní volbou. Konkrétně o té animální, počínaje nejmenším mikroorganismem a končíc gigantickými obry, není pochyb. Co se týče výjimečnosti estetické, existuje několik porzoruhodných příslušníků zvířecí říše, kteří skutečně stojí za zmínku.

Unikátní barva podtrhuje designovou ucelenost. Kontrast zvýrazňuje detail. Naštěstí alespoň mezi zvířaty neexistuje kritické měřítko či hranice - výš či níž. Tak mají kritkové smůlu a jen tak někoho nerozcupují. Ostrý jazýček by se jim nakonec mohl vymstít. Ne každý tvor je totiž tolerantní a přívětivý.

Myslíte, že kombinace živlů v podobě měsíce, slunce a lesa je neslučitelná? Opak je pravdou! Živly spojily svou sílu v excentrické ptačí podobě rajky velké (Paradisaea apoda Linnaeus), jejíž původním domovem je prý ráj. Měsíční září pokrývá vrcholek hlavy rajky, pod níž se ocitá hluboká zeleň tmavého lesa vpodobě hrdla. Tmavé ptačí tělo značí úplně zatmění, na opačném konci, pod čirou tmou křídel, tryská sluneční záře v podobě bohatě nařasených per. Rozmanitostí barev a tvarem peří nemá rajka v rámci ptačí říše žádnou konurenci. Samotářská rajka velká z čeledi rajkovitých je živočichem, jenž pochází z Nové Guiney. Odtud byli dále dováženi ve znetvořené podobě bez nohou. Rajka sídlí v tropických deštných pralesích, horských lesích, savanách či v mangrových džunglích u pobřeží. Její zobák je uzpůsoben k potravě sladkých banánů, papájí a hmyzu, které vyhledává především v korunách stromů. V době páření láká samec samici svým zjevem a svatebním tancem. Samci se také shromažďují na tokaništích, kde předvádějí svůj pěvecký a taneční talent. Zvuk rajky pak může asociovat letící kulku či rušičku v rádiu.

Dokonalou elegancí v detailu se vyznačuje parmička denisonova ( Puntius Denisonii) z čeledi kaprovitých. Parmička je malé torpédo. Přinejmenším (aero)dynamickýtvar těla této hejnové, temperamentní ryby tomu napovídá. Stříbrnou stupnici šupin narušuje kontrast černé a červené linie dělící tělo na dvě části. Expresivní linie se táhnou od tlamy, přes oko až k počátku ocasní ploutve a díky nim dostává parmička nevídaný šmrnc. Když parmičky vyzrávají, na vrcholku hlavy se jim vyvíjí modrozelené označení. Tato všežravá, mírumilovná ryba žije ve vodních houštinách a úkrytech jižní a východní Asie.

Unikátní barevností v souladu s vytříbeným designem se pyšní okapi (Okapia johnstoni), rarita mezi živočichy, protože je zřejmě posledním pozůstatkem třetihorních žiraf. Okapi je doslova živoucí fosílií. Stavbou těla patří do rodiny žiraf, punčochy na nohou odkazují k zebrám, vzhled kopyt asociuje antilopy. Každý okapi disponuje unikátním vzorníkem pruhů, které slouží nejen k účelům maskování, ale i jako orientační bod mláďatům ztraceným v lesích. Okapi obývá deštné pralesy okolo řeky Kongo a dříve předtím (do r. 1901) byl znám pouze domorodcům.

Linie, linie a zase linie. Barvy noci, dne i krveprolití. Šarlatově červená prokládná světlými a tmavými vstupy se line po zemi. Plazivou chůzí se přibližuje korálovka sedlatá (Lampropeltis triangulum), pestře oděný had z čeledi užovkovitých. Štíhlé tělo doplňuje drobná hlava, která splývá s tělem. Korálovka vyráží do ruchu lesa především za soumraku či v noci. Je vybavena velkýma očima a kulatými zorničkami. Korálovka sedlatá se vyskytuje od Kanady až k Ekvádoru. Dosahuje vzrůstu až 1,3 m.

Tukan krátkozobý (Ramphastos sulfuratus) je specialistou na kontrasty. Maximálně protikladný kontrast tmavého těla a světlého límce podtrhuje barevný chaos odehrávající se na zobáku. Jakoby by byla sluneční záře doplněna kapkami deště a výsledkem je duha, kterou si drze přivlastnil tukan. Tukanovi nemůžeme upřít ani umělecké sklony. Barevnou paletu, kterou na něm příroda stvořila, by mu záviděl nejeden malíř. Šplhavec z čeledi tukanovitých obývá Střední a Jižní Ameriku. Hnízdí v dutinách stromů. Tukán je pták společenský. Uvnitř skupin panuje hierarchie. Jedinci si vytvořili vlastní komunikaci prostřednictvím svých zobáků. Tukani nejsou zdatnými letci, jejich pohyb je omezen na přeskakování ze stromu na strom.

Proužkem, tečkou, linií - každý je výjimečný a specifický i díky nepatrnému detailu.

Zdroj: Flickr