Pixiebob: divoká kočka z Ameriky

---

Historie plemene

Pixiebob není v Evropě příliš známou kočkou, za to v Severní Americe je chována ve veliké oblibě. Zdejší chovatelé měli původně záměr vytvořit plemeno, které bude vykazovat příbuznost s rysem, to se jim ale nepodařilo a testy DNA ukázaly, že vykřížit kočku podobnou rysovi prozatím nelze.

Plemeno pixiebob se řadí k divokým plemenům, která jsou v poslední době oblíbená pro svůj zajímavý naturální vzhled a samozřejmě také specifické vlastnosti. Podobné divoké kočky, které již měly určité znaky pixieboba, se objevily v roce 1985 v chovu jisté Američanky Carol Ann Brewerové.

Americká chovatelská organizace TICA uznala tohle plemeno v roce 1995, tedy již o deset let později, po té, co se objevili první jedinci tohoto divokého vzezření. FIFe a jiné chovatelské organizace plemeno pixiebob dosud neuznaly za samostatné a zdá se, že k tomu v nejbližších letech nedojde.

Stavba těla, popis

Tělo koček pixiebob vypadá dosti mohutně, je ale velmi pružné a dobře osvalené, stejně jako zadní i přední končetiny. Hlava je zakulacená a jsou v ní posazeny kulaté oči zelenožluté barvy. Jsou umístěny charakteristicky zešikma. Uši jsou položeny poměrně daleko od sebe, v základně jsou široké a postupně se zužují do tupé špičky. Uši pixiebobů musí být opatřeny štětinkami, které jsou požadovány a jsou jedním ze základních rysů hlavy.

Ocas dosahuje značné délky, může být ale také zkrácený, je potažený hustou srstí. I na zbytku těla se nachází bohaté osrstění, kdy jednotlivé chlupy jsou poměrně krátké.

• Váha dospělých jedinců pixiebob může být od 4 do 8 kilogramů.

Zbarvení

Jsou povoleny všechny barevné varianty koček pixiebob, nejčastěji se vyskytuje divoká skvrnitost, podobná, jako například u rysa nebo dalších divoce žijících koček. Důležitá je i kresba obličejové partie, která by měla být zřetelná, se světlými prvky kolem očí, takzvanými brýlemi, a tmavšími liniemi ve tváři.

Charakteristické vlastnosti

Kdo si pořídí nevšední kočku pixiebob, pozná brzy, že není zase tak divoká, naopak, je to kočka společenská, přátelská a přítulná. Velmi snadno se přizpůsobí různým nástrahám, ale ne právě nejlépe si navyká na nové stanoviště a prostředí. Jedinci tohoto plemene se vyznačují odvahou, kdy se nebojí cizích lidí ani zvířat.

Pro některé chovatele je toto plemeno obdobou pejska, právě pro svou věrnost. Vzhled je sice docela divoký, nicméně pixiebob je velice hravá kočka. Temperament je zde samozřejmostí a není ho právě málo. I proto jsou tyto kočky vhodné spíše pro aktivní lidi a do takového prostředí, kde se budou moci pohybově realizovat.

Pixiebob vychází velice dobře s dětmi i ostatními zvířaty chovanými v domácnosti. Trochu jiné je to s dalšími kočkami, zde již se můžou vyskytnout určité komplikace. Dá se jim ale zamezit správnou výchovou a nakonec tolerují i jejich přítomnost. A zapomenout nemůžeme ani na inteligenci pixieboba, díky které je tak vynalézavý a neustále hledá nové podněty k zábavě, hře či lovecké akci.

Březost, koťata

• Délka říje: 7-14 dní
• Délka březosti: cca 63 dní
• Počet koťat: 3-6

Výchova, péče

Kartáčování srsti se v tomto případě doporučuje alespoň jednou týdně a samozřejmostí by měla být pravidelná kontrola čistoty drápků, slechů a očí, zvláště po delších toulkách v přírodě. Jinak ale není kočičí plemeno pixiebob tolik náročné, snad s výjimkou stravy, která by měla být bohatá na bílkoviny.

Temperamentní pixiebob vyžaduje různé překážky, a pokud se pohybuje v interiéru, vyplatí se zakoupit škrabací a šplhací stromy, či podobné hravé pomůcky.

Tipy, zajímavosti

Pixiebob je plemenem, které může mít zkrácený ocas, podobně, jako je tomu u plemen americký bobtail, manský bobtail a japonský bobtail. Kočky pixiebob dorůstají do své velikosti až 4 roky, na rozdíl od jiných koček, kterým to trvá ve většině případů pouze rok.