Savanová kočka: šelmička, která se ráda mazlí

---

Historie plemene

Plemeno savanová kočka, které patří k těm vůbec nejmladším kočičím plemenům, vzniklo zkřížením kočky domácí a stepního servala. Prvotní křížení probíhalo s využitím bengálské kočky, ale také dalších plemen, kupříkladu ocicata, egyptské mau nebo orientální kočky. Ovšem vytvořit hybrida z domácí kočky a divokého servala nebylo rozhodně jednoduché, a poprvé se to podařilo až americké chovatelce Judy Frankové, a to v roce 1980.

První generace savanových koček se vyznačovaly neplodností kocourů, což křížení jen ztěžuje, po čase ale vznikla mnohem větší základna jedinců, kteří se spolu dokážou křížit. V současnosti už není takovým problémem, spojit nejen savanové kočky se servaly, ale také křížení mezi sebou.  

Savanové kočky byly prozatím uznány pouze organizací TICA roku 1996, FIFe dosud plemeno neschválila jako standardizované. S největší oblibou se setkává samozřejmě v USA, ne evropském kontinentě je chováno již mnohem méně, snad s výjimkou Velké Británie. V Česku se najde pouze několik ojedinělých chovatelů plemene savanová kočka.

Stavba těla, popis

Oproti servalům jsou savanové kočky menší a jsou rovněž méně náročné. Tělo dosahuje střední velikosti a jeho hmotnost činí asi 10 kilogramů u dospělých jedinců. Působí na první pohled velmi pružně a elegantně, což jsou nepochybně zděděné rysy od divokého afrického servala, nebo koček orientálního typu, které byly přikříženy. Končetiny jsou dlouhé a ladné, velmi dobře osvalené.

Hlava má tvar trojúhelníku, oči pak jsou větších rozměrů a působí až trochu nepatřičně v poměru k velikosti hlavy. Uši jsou velké, u základny rozšířené a postupně se zužující do zaoblené špičky. Svalnatý krk je poměrně dlouhý, stejně jako ocas. Ten se sbíhá do špičky, která je zakulacená.  

Srst savanových koček je kratší, ovšem vyznačuje se krásným vzhledem. Při pohledu z profilu vás zaujme také nos, který u těchto koček v kombinaci s bradou dodává lehce divoké vzezření.

Zbarvení

Srst savanové kočky může dosahovat různých odstínů barev, povolené jsou také odlišné typy skvrnitosti, pruhování a barvy od stříbrné až po odstíny červené a oranžové. Okolo očí se nalézají charakteristické „slzy“. Dle standardu by měly mít kočky stříbrnou až šedou barvu, ovšem stupňovaných odstínů, takže může být nakonec v podstatě až černá.

Charakteristické vlastnosti

Plemeno savanová kočka je inteligentní i mazlivé, někdy se o něm hovoří jako o velice upovídaném. Savanová kočka dokáže výborně zdolávat překážky a vyšplhat v podstatě na cokoliv. Je rovněž velmi hravá a zajímá se o každou novinku ve svém okolí. Miluje pohyb a skotačení, a to uvnitř domu i venku.

Savanové kočky se dokážou spřátelit také s dalšími kočkami v domácnosti, pokud jsou navyklé od mládí, tak se dokonce nezaleknou ani psa. Jsou to jednoduše velice odvážné a hravé kočičky, se kterými se nikdy nebudete nudit a vaši péči vám oplatí vtipnými kousky i nezdolnou oddaností.

Březost, koťata

• Délka říje: 7-14 dní
• Délka březosti: cca 63 dní
• Počet koťat: 3-8

Výchova, péče

Náročnost na pohyb u těchto koček není taková, jak by se mohlo na první pohled zdát a problémy nevzniknou ani při chování ve stísněnějších bytových podmínkách. Venkovní procházky v podstatě nejsou nutné, snad jen občas.

Srst si nevyžaduje zvláště náročnou péči a bude stačit, když tu a tam použijete jemnou hladící rukavici či kartáč. Podmínkou spokojenosti při chovu v bytě a domě jsou různá škrabadla a šplhací pomůcky, neměly by chybět ani další překážky. Savanové kočky nejsou náročné ani na potravu, budou stačit běžně dostupné granule a kočičí konzervy.

Tipy, zajímavosti

 Tato nezbedná šelmička dokáže dokonce aportovat a vůbec jí nevadí koupání, v těchto dvou nezvyklých kočičích činnostech si skutečně libuje.