Původ plemene americký foxhound můžeme hledat u francouzských loveckých psů, ale také beaglů, irských psů či u anglických honičů. A také jméno foxhound má dosti společného s lovem či honem, už proto, že fox je liška a hound značí hon, lov, štvanici. Do Ameriky byli tito psi dovezeni po roce 1650 a tehdy započal jejich chov. Jedná se o poměrně staré plemeno, které ovšem není na území Evropy příliš rozšířené.
Moderní americký foxhound vznikl křížením virginského psa a dalších plemen původem z Francie a byl využíván nejen k honu na divou zvěř, ale také ke střežení indiánských výbojů. Plemeno americký foxhound se dosti liší od anglického foxhounda, nicméně jisté podobnosti se dají naleznout. V současnosti je výhradní oblastí jeho výskytu Amerika, jinde ve světě se jedná v podstatě o vzácné jedince. A ani v česku dodnes neexistuje žádná oficiální chovná stanice amerických foxhoundů.
Oproti anglickému foxhoundovi má ten americký menší tělo a je rovněž nižší v kohoutku. Na druhou stranu mu jeho fyziognomie umožňuje být rychlejší a hbitější, což přináší hodně výhod při lovu. Přední a zadní končetiny bývají délkou téměř totožné, zadní jsou pak o něco více osvalené.
Hlava amerického foxhounda je úzká při pohledu zepředu a lemují ji výrazné slechy, které jsou svěšené. Uši jsou od sebe dosti daleko a jsou posazené v úrovni očí. Čumák je hranatý a tmavý. Oči disponují většinou černou, případně také tmavě hnědou barvou, ale také značnou dávkou bystrosti.
Ocas u tohoto plemene je mírně až výrazně nadzvednutý směrem vzhůru, celkově není moc silný. Srst dobře přiléhá k tělu, při tom se dá označit za velice hustou.
Zdroj: Flickr
Může se jednat o celkově bílou barvu, ale také trikolorní zbarvení s typickými černými, bílými a hnědými skvrnami.
Americký foxhound je lovec a rovněž si navyknul na život ve smečce, to znamená, že se dobře snáší s dalšími psími jedinci, stejně jako se dokáže podřídit člověku. Ale pozor, není to žádný pokojový mazlíček. Má rád děti a vždy je radostně vítá, nejčastěji ostrým štěkáním nebo dokonce výrazným vytím. Anglický foxhound tak nečiní, což je další z odlišností obou plemen.
Tito psi jsou celkově elegantní v pohybu, rychlí a houževnatí i v náročnějším terénu, dokážou se mu skvěle přizpůsobit. Při lovu, ale také při boji jsou velmi odvážní a jen tak se nevzdávají. Potřeba dostatku pohybu je pro ně jednou ze základních tužeb, tak jim dejte, co chtějí a choďte na pravidelné procházky, a to i delšího trvání.
K cizím příchozím se američtí foxhoundi chovají poněkud odtažitě, ovšem najdou se i jedinci, kteří je nadšeně vítají. Lovecké pudy u tohoto plemene jsou silně vyvinuté, což může chovateli způsobit nemalé potíže, zvláště pokud se ve vaší domácnosti vyskytují ještě další chovaná zvířata, s výjimkou psů.
Americký foxhound není psem, který by rád zahálel, proto mu dopřejte opravdu dlouhé procházky, s přihlédnutím na fakt, že je skoro neúnavný. Pokud byste mu nedali hodně pohybu, bude inklinovat k obezitě a v důsledku toho i k více chorobám.
Srst postačí kartáčovat pouze párkrát do měsíce, koupáním také nic nezkazíte. Pozitivní zprávou je nepochybně to, že američtí foxhoundi netrpí genetickými a fyziologickými poruchami či nepříjemnými vrozenými nemocemi.
Plemeno americký foxhound sloužilo v minulosti k lovu různé zvěře, nejvíce pak zřejmě lišek, je to honič střední velikosti, pověstný velkou loveckou úspěšností. Rovněž byl využíván k hlídání indiánů.
Počet komentářů: 1
Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se
17. 06. 2016
Kdo vede v anketě o nesnesitelném hmyzu v pokoji
V anketě jednoznačně vede Sršeň obecná, která předběhla dokonce i berušku! :-) Není se čemu divit. Kdo by se nebál tohoto 21-35 mm velkého...Více zde
22. 11. 2015
Vítězové soutěže: Poznejte živočicha
Děkujeme všem účastníkům soutěže: Poznejte živočicha na fotografii, která proběhla na facebooku. Gratulujeme vítězům k výhře...Více zde
01. 07. 2015
Od dubna letošního roku, přispívá na Živočicha svými články nový autor Petr Šopejstal. K dnešnímu dni vytvořil několik...Více zde
