Grónský pes: silný a ušlechtilý

---

Historie Plemene

Grónští psi nepochází přímo z Grónska, jak by nám mohl naznačovat název, ale z oblasti Sibiře. Odtud byli dovezeni v sedmnáctém století právě do Grónska a zpočátku je využívali zejména Inuité, konkrétně k nejrůznějším metodám lovu a samozřejmě také k tažení spřežení saní. Druhou možnou variantou je to, že se na ostrov dostali již před několika tisíci lety, společně s Eskymáky migrujícími z Asie.

Grónský pes se již od počátku vyznačoval velkou silou, mohutností podobnou malamutovi, ale také nezdolnou vytrvalostí, která se v severských podmínkách cení. Hovoříme o jednom z vůbec nejstarších severských plemen.

Stavba těla, popis

Tělesná stavba grónských psů svědčí o jejich síle, jsou mohutní, se širokým hrudníkem a mírně zataženým břichem. Tělo by mělo mít o něco větší délku než výšku v kohoutku.  Zadní končetiny jsou výrazně zaúhlené, přední se pak vyznačují přímostí, ale také podobně vyvinutým svalstvem. Tlapky jsou velké a výrazně okrouhlé, s pevnými drápky i polštářky.

Hlava grónského psa je dosti široká, vyznačuje se velmi dobře viditelným stopem a také tmavým čenichem velkých rozměrů. Ten se může v chladnější části roku zbarvit až do růžova. Oči tohoto psa mají tmavou barvu, v některých případech v souladu se srstí, ale není to pravidlem. Uši jsou trojúhelníkové, s tupými konečky, podmínkou je, aby byly stále v pozoru.

Ocas by měl být dostatečně vyvinutý, to znamená silný a dlouhý s výrazně huňatým porostem srsti. Nejčastěji se stáčí lehce nad hřbet. Srst je rovná a velmi hustá, při doteku působí hrubě, vlnitost není tolerována, kratší bývá na nohou a na hlavě. Naopak největší délky dosahuje srst na spodní části ocasu.

• Kohoutková výška psa: cca 60 cm
• Kohoutková výška feny: cca 55 cm
• Váha dospělých psů: 15-30 kg

Zbarvení

V současnosti jsou u grónských psů povoleny všechny barevné varianty a variace, s výjimkou čisté bílé.

Zdroj: Flickr

Charakteristické vlastnosti

Plemeno grónský pes je náročné na pohyb a vyžaduje každodenní práci a dostatek aktivity, jinak by mohlo utíkat. Svou energii, která je téměř nevyčerpatelná, musí pes jednoduše odčerpat, pokud není využíván ke každodennímu tahu. Je to zvíře vysoce inteligentní, s jistou dávkou hrdosti, nechybí mu ani vyrovnanost a klid, nicméně někdy se u něj může objevit paličatost. Poměrně dost jedinců tohoto plemene má sklony být dominantní vůči jiným psům.

Grónští psi jsou velmi neradi o samotě a bez svého pána, ten by se jim měl věnovat opravdu svědomitě. Na druhou stranu nejsou vyloženě společenským plemenem a do větší rodiny se až tolik nehodí. Hrátky s dětmi mu nemusí nutně vadit, ale musí s nimi být opravdu sžitý od malička.

Výcvik a výchova tohoto psa je vskutku náročná a pevná ruka je nutností. Na hlídání se příliš nehodí, nesnáší se s kočkami, ale také dalšími zvířaty, ale se psy se snese poměrně dobře. Je to zimní plemeno, které se bude nejlépe cítit právě v chladnějším období, při teplotách přes 15 stupňů by se měla snížit jeho aktivita, aby se nepřehříval.

Březost

• Délka březosti: cca 65 dní
• Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Grónští psi nemůžou příliš zahálet a potřebují pohyb a pracovní zatížení. Co se týká srsti, není příliš náročná na péči, spíše hlídejte délku drápků a kontrolujte, zda nejsou po tažení vozu či saní poškozené polštářky tlapek.

Využití plemene

Využití plemene grónský pes je nasnadě, je to především výtečný tahoun, kterému můžete i pořádně naložit, utáhne velkou váhu. Nejlepší bude na tažení saní v zimě, jako rodinný společník pak nezklame, ale rozhodně to není domácí mazlíček na pohovku, stejně jako nepatří k nejlepším hlídačům. Samozřejmě se může stát ozdobou výstav, je to pes s nádhernou srstí a ušlechtilých tvarů.

Zajímavost

• Tohle plemeno není vhodné chovat v malých nebo uzavřených prostorách, mohly by se dostavit pocity podobné klaustrofobii.