Havanský psík: dokáže vás rozptýlit a pobavit

---

Historie Plemene

Není tak docela jasné, jak vznikl havanský psík, a která plemena stála za jeho zrodem, ale předpokládá se, že to byli zejména pudlové a boloňští psíci. Jisté ale je, že tito malí psi pochází z oblasti Středozemního moře a zejména pak Španělska, kdy první zmínky o nich se objevily už v 17. století.

Do Havany se dostali havanští psíci společně s námořníky a poměrně dlouho zde byli formováni do své současné podoby. Ovšem po kubánské revoluci, která proběhla v polovině minulého století, byli cíleně likvidováni, v podstatě z neznámých důvodů. A skoro se to povedlo, na kubě plemeno zcela vymizelo a zachránilo se jen díky exportu do USA. Havanští psíci se řadí k bišonkům, šlechtěním se ovšem od této skupiny oddělili.

Stavba těla, popis

Přes to, že je havanský psík malým plemenem, jeho tělo je stavěno poměrně robustně a statně. Přední a zadní končetiny jsou dobře osvalené a jeví se jako totožné, ale zadní jsou o něco delší. Tlapy jsou kulaté s dobře klenutými polštářky a přilehlými prsty.

Hlava těchto psů je široká s šikmýma očima, které by měly mít pokud možno hnědou barvu. Uši sedí vysoko na hlavě a splývají podél lebky, disponují zaoblenými konečky. Ocas těchto psů bývá nejčastěji posazený vysoko a je zahnutý nebo stočený nad zádí.

Srst havanských psíků postrádá podsadu, při čemž hlavní, tedy krycí srst, je dlouhá až 20 centimetrů. Při doteku působí jemně, občas se může vyskytnout také kadeřavá varianta.

• Kohoutková výška: 21 až 29 cm
• Váha dospělých psů: 3-6 kilogramů- není standardizována

Zbarvení

U tohoto plemene rozlišujeme dvě základní formy zbarvení srsti, tedy buďto bílé v různých odstínech, nebo hnědé. Hnědá barva může mít nejrůznější nuance, od světlé, až po béžovou. Povolené jsou také tmavé skvrny.

Zdroj: Flickr

Charakteristické vlastnosti

Havanský psík miluje svou lidskou rodinu, baví ji neustále zábavnými kousky. Celkově je to plemeno přítulné, hravé a velmi inteligentní, milující různé formy rozptýlení. Má rád děti, ale pouze tehdy, pokud se k němu nechovají příliš nevybíravě, v takovém případě se může uzavřít do sebe. Jinak je ale považován za výborného společníka.

Vůči cizím návštěvám se mohou havanští psíci chovat s odstupem. Výborně ovšem vychází s různými domácími mazlíčky, včetně koček, samozřejmě je-li s nimi sžitý. Pokud se mu ale dostatečně nevěnujete a svou pozornost zaměřujete spíše na jiná chovaná zvířata, může se dostavit žárlivost. 

Tito psi jsou velmi pohybliví a rychlí, někdy si mohou tak trochu vynucovat pozornost svého pána štěkáním. Někteří jedinci se stávají zcela závislými na „páníčkovi“ a jeho rodině, což může být velkou překážkou při odloučení nebo změně majitele. Dalo by se říct, že havanští psíci jsou plemenem pro jediného pána. Pro hlídání se příliš nehodí.

Březost

• Délka březosti: cca 65 dní
• Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Srst havanského psíka by měl majitel alespoň dvakrát do týdne pročesat řídkým hřebenem. Důležité je také vystříhávání přebytečné srsti na tlapách, ideálně do okrouhlého tvaru. Rovněž je žádoucí pravidelné čištění oblasti očí. Skvělé u tohoto plemene je to, že nelíná. Trimování je zakázáno, stejně jako stříhání srsti, povoleno je pouze zastřihování konečků chlupů na tlapách a již zmiňované zkracování srsti kolem očí.

Na prostor a pohyb nejsou tito menší psi nároční, postačí jim občasné procházky a menší výběh, nejlépe ale s psími hračkami a různými formami rozptýlení. Nuda jim rozhodně nesvědčí.  

Využití plemene

Havanský psík je především společenským plemenem, které baví celou lidskou rodinu a svého pána. V minulosti byl občas využíván k lovu drobných hlodavců, spíše ale sporadicky.

Zajímavost

• Havanští psíci byli na Kubě známi také jako „Blanquito de la Habana“
• Jsou velmi oblíbení v ČR, kde vznikl také Klub chovatelů havanských psíků- HAV