Mandelinka bramborová: Americký vetřelec

Asi nikdo by v malém, oranžovém brouku nehledal tvora, který ročně dokáže způsobit několikamiliardové škody v zemědělství ve větší části světa. Dokonce pomohl vytvořit několik hladomorů. Pojďme si představit toto nenápadné zvíře trochu blíž.

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je nejznámější a nejvýznamnější hmyzí škůdce brambor. Dospělá mandelinka má žlutooranžové krovky s deseti černými pruhy. Toto poměrně atraktivní zbarvení jí díky turistům, kteří si ji vozili domů, pomohlo v jejím invazním úspěchu. Samice je dlouhá okolo 12 mm, široká 8 mm, samec o trochu méně. V průměru žije jeden brouk 150 dní, ale jsou jedinci, kteří i díky přezimování dokáží tento věk protáhnout.

                                                                   Zdroj: flickr

Dospělá mandelinka bramborová požere 10 cm2 listové plochy denně. Má ráda hlavně lilek brambor, ale nepohrdne ani jinými rostlinami z této čeledi, jako jsou papriky, rajčata a lilky. Když se mandelinka někde objeví, škody na polích s bramborami se pohybují od 50 – 100 % úrody. Toto číslo je tak vysoké, hlavně díky larvám mandelinky, protože jedna dokáže denně sníst 40 cm2 plochy listů. Larvy se rodí z vajíček, které samice kladou na spodní stranu listů. Jsou žlutooranžová a samice jich na jeden pokus naklade okolo 35, za svůj život dokonce 2 500 kusů. Larvy jsou cihlově červené s černou hlavou a s dvěma řadami černých teček na každé straně. Vývoj larvy je poměrně dlouhý, v teplých dnech okolo 21 dní, při nižší teplotě okolo 15°C za 60 dní. Na konci tohoto cyklu se zahrabe do půdy, kde se promění ve žlutavou kuklu.

Původní areál rozšíření mandelinky bramborové byl na severu Mexika a sahal až ke Skalnatým horám ve Spojených státech. Její živnou rostlinou tehdy nebyl brambor, ale jeho příbuzný také z čeledi lilkovitých. Právě díky bramboru se začala postupně v polovině 19. století šířit po USA. Do Evropy se dostala už v roce 1876, ale natrvalo zakotvila ve Francii až v roce 1922. Za 13 let už byla rozšířená po celém jejím území. K nám se dostala v padesátých letech 20. století. V teplých oblastech Moravy a Polabí má 2 generace, na zbytku státu jen jednu. V některých evropských státech, jako je Velká Británie, Finsko nebo Dánsko se podařilo mandelinku vymýtit. Mandelinka se šíří dál na východ, dosáhla už některých oblastí Číny.

Mandelinka bramborová se stala nejen v komunistickém Československu, ale i v jiných komunistických zemích v době její invaze, velkým politickým tématem. V televizi a tisku byly zveřejňovány zprávy o tom, jak američtí imperialisté vyhazují na naše území tyto brouky z letadel nebo jak za druhé světové války mandelinku pěstovali Němci jako pomstu vítězům války. Rychlost a vytrvalost jejího šíření není v žádné konspirační teorii. Byla způsobena dovozem brambor z postižených částí, čehož si jsou vědomi například některé Španělské ostrovy, kde tento brouk ještě není. Chrání se zákazem dovozu brambor z postižených oblastí. Zlikvidovat tohoto živočicha není jednoduché, protože začíná být odolný i chemickým postřikům. Pořád jednou z nejúčinnějších metod je sběr brouků na jaře, před nakladením vajíček.