Ramenatý predátor: Hvězdice růžová

Hvězdice růžová (Asterias rubens) je živočich z kmene ostnokožců. Zde řadíme také např. ježovky čili „mořské ježky“ a sumýše, známé pod přezdívkou „mořské okurky“. Hvězdice se zdržují pouze ve slaných mořích. Hvězdici růžovou proto najdeme v Baltském moři a podél Atlantického pobřeží. Pobývá v hloubkách okolo 200 metrů. Má v oblibě kamenné útesy a hrubší podklad, po němž snadno přelézá.

Tento živočich dosahuje v průměru 20 centimetrů. Znám je však i exemplář, který měl napříč půl metru. Zabarvení hvězdice růžové se pohybuje ve spektru od oranžové přes hnědou až k fialové. Nejčastěji je sytě růžová. Platí, že čím hlouběji hvězdice žije, tím je její zbarvení o to víc bledší. Hvězdici narůstá obvykle pět ramen. (Zajímavostí může být i to, že jeden z mála smyslových orgánů hvězdice, jednoduché oko, jež umí vnímat pouze intenzitu světla, se vyskytuje na konci každého ramene.) Výčet ramen nekončí. Tento tvor jich může mít dokonce až padesát. Hvězdice růžová má totiž jedinečnou schopnost regenerace. Využívá ji proto jako obranu před predátory či k nepohlavnímu rozmnožování. Tzv. reprodukční autotomie spočívá v tom, že hvězdice se doslova rozpadne a z každého ramene vyroste nový jedinec. V tomto procesu ovšem může snadno dojít k chybě, a tak není divu, že hvězdici naroste větší či menší počet ramen.

Zdroj: Flickr

Hvězdice se rozmnožují i pohlavně. Oplození probíhá vně, tak, že samec i samice vypustí své pohlavní buňky do moře, kde se současně spojí. Vývoj hvězdice není přímý. Z vajíček se vylíhne pohyblivá plovoucí larva. Posléze přisedá a stává se paprsčitě souměrným dospělým jedincem. I když dospělé hvězdice neplavou, mohou se pohybovat. K lezení jim slouží tzv. panožky. Tělem hvězdice probíhá ambulakrální soustava. Tato soustava nahrazuje soustavu cévní a vylučovací. Hlavní kanál ambulakrální soustavy vede po obvodu tělního terče hvězdice. Z tohoto kanálu pak vybíhají do všech ramen další trubičky, jež se dále větví na trubičky s ampulkami. V ambulakrální soustavě nekoluje krev, ale přefiltrovaná slaná voda. Od okolní vody se liší především větším obsahem bílkovin. Tekutina se pak v ampulkách a kanálcích různě přelévá, čímž vznikají výše zmíněné panožky. Ostnokožci jsou charakterističtí mnohovrstevnou pokožkou. Pod pokožkou se nachází škára, jež obsahuje mnoho vápenatých destiček tvořící kostru. Z destiček mohou na povrchu těla vybíhat ostny, které jsou příznačným znakem ostnokožců. Někteří zástupci tohoto kmene (např. ježovky) disponují pevně srostlými destičkami. Hvězdice však mají vápenatou kostru silně rozčleněnou. Proto mohou rameny bez problémů hýbat.

Ač to tak nemusí působit, hvězdice jsou aktivní predátoři. Živí se mlži, červy, mořskými houbami či ježovkami. Hvězdice růžová si pochutnává zejména na ústřicích. Do povědomí se zapsala jako obávaný škůdce ústřičných chovů. Hvězdice polyká menší kořist najednou. Je vybavena ústním otvorem na spodní straně těla. Ulovit mlže tak vyžaduje značnou trpělivost. Vytrvalým tahem panožek dokáže tento mořský tvor rozevřít lasturu mlže, vychlípit svůj rozvětvený žaludek a pomocí něj na tělo mlže vypustit trávicí enzymy. Potravu si natráví mimo tělo a pak ji postupně vysaje.