Jednorožec: Kůň nebo magický tvor?

Co vznikne po zkřížení narvala s koněm? Kůň s ploutvemi nebo… jednorožec! Již na pečetích pocházejících z Pákistánu z roku 2500 př.n.l. je vyobrazeno zvíře velmi podobné koni. Až na to že se honosí nápadným rohem vystupujícím z čela.

V 5.stol.př.Kr. popisuje lékař Klésias svou návštěvu perského dvora. Údajně se zde setkal s tvorem, kterého pojmenoval monokéros = jednorožec. Popisuje jej jako zvíře s bílým tělem, tmavorudou hlavou a modrýma očima. Z čela mu čněl dlouhý šroubovitě stočený roh barvy bílé, červené a černé. Aristoteles pak popsal jednorožce jako stvoření se znaky indického osla a antilopy oryx. Mnoho zmínek o tomto bájném zvířeti najdeme též v čínské a japonské literatuře. Na popisu těla jednorožce se většina zdrojů shoduje. Naopak nejmenší shoda panuje v barvě bájného zvířete, která se mění od bílé přes zlatou, zelenou až po tmavočervenou.

Mýty se povětšinou shodují i na charakteru jednorožce. Jedná se o čisté a křehké stvoření s odporem k násilí a zabíjení. V jeho očích se zračí nekonečná moudrost a láska. Hrdé vzezření mu přináší úctu ze všech stran. Ve středověkých bestiářích je jednorožec popisován také jako zvíře s nezkrotnou silou. Je velmi rychlý a odvážný. Proti lovcům se staví jako neúnavná a zuřivá bestie. Nevynucenému kontaktu s lidmi se ale obloukem vyhýbá. Což ovšem neplatí pro čisté mladé panny. Když je tvor ucítí, neváhá se přiblížit. Rád spočine v jejich klíně. Panna totiž údajně pachem připomíná jednorožčí samičku. Díky své čistotě a nevinnosti byl tento mytologický jednorožec zobrazován jako symbol Mariina neposkvrněného početí Kristova.

Zdroj: Flickr

Jednorožec je považován za ochránce lesů a kouzelných hvozdů, v nichž údajně žije. Dotek rohu jednorožce očišťuje vodu a půdu. Tím se dostáváme k magickým schopnostem, kterými toto zvíře disponuje. Slzy jednorožce prý vyléčí kteroukoli nemoc. Navíc zahojí všechny rány. Jeho krev je známá jako zaručený lektvar nesmrtelnosti. Roh jednorožce je od středověku považován za všemocný protijed. Proto býval častým symbolem lékáren. Výhodu má jednorožec také v tom, že je vůči ostatní magii imunní. Pověst tvrdí, že dokonce umí přecházet do jiné reality.

Ve středověku se věřilo, že každé zvíře má svůj mořský protějšek. Narval, savec z řádu kytovců, je přisuzován jednorožci. Na hlavě se pyšní velikým šroubovitě zakrouceným rohem. Právě kvůli jednorožcům byli narvalové často loveni a jejich rohy se falešně prodávaly jako rohy bájných živočichů. V neposlední řadě i Bohuslav Balbín, významný český barokní literát, pedagog a vlastenec, popsal jednorožce trochu netradičněji. Dle jeho slov se jedná o zrůdu strašlivě řvoucí, která má tělo koně, ale nohy sloní. Ocas vepře a hlavu jako jelen, ovšem s jedním parohem místo dvou. Kde leží pravda?