Nebelung: plemeno s bájným názvem

---

Historie plemene

Kočičí plemeno nebelung pochází zřejmě z ruských modrých koček, které byly prokazatelně vystavovány již asi před sto lety. Jednalo se o variantu s dlouhou i krátkou srstí. Ruské modré kočky krátkosrsté jsou pak známé dodnes, zatímco ty s dlouhou srstí se postupně vytratily.

Z ruského modrého kocoura Siegfrieda, který byl zkřížen s dlouhosrstou kočkou ze stejného vrhu, se pak narodila koťata s dlouhou srstí a byl tak položen základ plemeni nebelung. Uznáno bylo poprvé v roce 1987, americkou organizací TICA, o něco později, tedy v roce 1993 ho uznala také chovatelská instituce CFA. FIFe však plemeno nebelung dosud neschválila a neuznala za samostatné.

Stavba těla, popis

Tělo nebelungů je štíhlé, poměrně lehké, ale při tom dostatečně pružné i silné. Na první pohled si neznalí spletou tyto kočky s ruskými modrými, které jsou samozřejmě mnohem známější. Na rozdíl od nich však jsou nebelungové štíhlejší. Hlava má tvar klínu, ploché čelo s rovným profilem působí poněkud protáhle.

Uši jsou široké a výrazně špičaté na koncích, s přiměřenou vzdáleností od sebe. Oči těchto nevšedních koček mají oválný tvar a jsou rozmístěny na hlavě daleko od sebe. Barva očí by měla být zásadně zelená, jiné odstíny nejsou uznány. Ovšem koťata se rodí se žlutýma očima.

Zadní končetiny jsou o něco svalnatější než přední, celkově jsou pak přední i zadní nohy poměrně dlouhé a výrazně osrstěné, takže svalstvo není příliš vidět.

Srst je jednoznačně nejmarkantnějším znakem nebelungů, její barva je hodně blízká právě ruské modré kočce, přičemž chlupy jsou měkoučké a jemné, u kořínku více do modra než na konečku. Velmi husté je také osrstění ocasu.

• Dospělé kočky nebelung dosahují hmotnosti od dvou a půl do pěti kilogramů.

Zbarvení

Srst nebelungů je typicky stříbro-modrá, tedy téměř totožná, jako v případě ruských modrých koček.

Charakteristické vlastnosti

Nebelungové jsou kočky přizpůsobivé, při tom ale dosti temperamentní a živé. Vůbec jim nevadí děti, a dokonce ani ostatní doma chovaná zvířata. Velmi rádi si hrají, a to až do poměrně vysokého věku a stejně rádi se pohybují ve společnosti člověka i jiných zvířat. Z lidí si většinou vybírají jednoho oblíbence, na kterého ale můžou být až fixovaní.

O nebelungovi je známo, že rád vyhledává poněkud nevšední místa, můžete ho tak najít usazeného například na opěradle židle, nebo rovnou na rameni některého z rodinných členů. Těmto kočkám rozhodně nechybí empatie, tedy schopnost vcítit se do nálady svého pána či jiného člověka.

Plemeno nebelung miluje pohyb, ale pokud má méně místa, dokáže se s tím dobře vyrovnat. Rovněž se vůbec nebojí vody, někteří jedinci si ji dokonce značně oblíbí.

Březost, koťata

• Délka říje: 7-14 dní
• Délka březosti: cca 63 dní
• Počet koťat: 3-7

Výchova, péče

Péče o srst je znovu podobná, jako v případě ruských modrých koček, nejdůležitější je při tom pročesávání v době línání. K péči o nebelungy se řadí také pravidelné kontrolování čistoty slechů, drápků, tlapek a v neposlední řadě krásných modro-zelených očí.

Tyto kočky jsou hravé a rády se neustále pohybují, proto pro ně zajistěte buďto venkovní výběh nebo speciální kočičí pokoj v bytě, či alespoň koutek s kočičími hračkami, odpočívadly a šplhadly.

Tipy, zajímavosti

 Ti, kdo čtou, při názvu kočičího plemene nebelung ihned zbystří, neboť moc dobře znají známý německý epos Píseň o Nibelunzích. A právě z tohoto slavného díla vychází zřejmě pojmenování těchto koček, což je nepochybně dáno jménem prvního kocoura Siegfrieda, které je shodné se jménem hlavního hrdiny eposu. Nebel je ale německy rovněž mlha, což by mohlo souviset se zbarvením srsti nebelungů.