Slepýš křehký: had nebo ještěr?

Je to jeden z našich nejrozšířenějších plazů. Můžeme ho potkat v přírodě i u našich domovů. Často ho bohužel vidíme jako mršinu přejetou na silnici. Mnoho lidí si ho plete kvůli tvaru těla s hadem. Ve skutečnosti je to ale ještěr. Představme si plaza, který klame tělem trochu blíž.

Slepýš křehký (Anguis fragilis) má zploštělou a mírně protáhlou hlavu. Jeho hadovité tělo je bez končetin, ale na kostře můžeme najít zbytky pánve. Na rozdíl od hadů má na očích mrkací víčka. Slepýš, i přes své jméno, vidí poměrně dobře. I když se hadům podobá a mnoho lidí si ho s nimi plete, plazí se odlišným způsobem, protože má jiné postavení šupin na těle než oni. Také je mezi lidmi rozšířen názor, že je jedovatý. Má totiž na konci svého ocasu malý trnitý výrůstek, který používá jako bodlo při chytání kořisti. Proto to vypadá, jako že svoji oběť bodá a chce uštknout. Trn však jed neobsahuje, pravděpodobně se vyvinul jako odstrkovadlo v úzkých prostorech. Zbarvení hřbetu je hnědavé, žlutošedé, šedohnědé, někdy kovově stříbřité až nazlátlé. Po hřbetu se táhnou většinou jeden, dva, nebo tři tmavé až černé pruhy, které vzácně mohou i chybět. Barva břicha se mění podle pohlaví. Samečci mají podélný úzký načernalý až černý pruh. Samičky ho mají po celé ploše. Samci jsou menší než samice, dorůstají od 21 do 32 cm, samičky od 26 až 38 cm.

                                                                Zdroj: flickr

Slepýše křehkého můžeme potkat v přírodě hlavně přes den a při soumraku. Vyhledává vlhká a zastíněná prostředí s vyšší hladinou spodní vody nebo s častými srážkami či bohatou rosou. Proto za horkých letních dní vylézá ze svého úkrytu už brzo ráno, aby se napil a zvlhčil si kůži. Poté se drží ve stínu a nesluní se. Opačná situace nastává při chladných a deštivých dnech. Vylézá na povrch až po oschnutí okolí a sluní se celý den. Až když si dostatečně prohřeje tělo, začne lovit. Živí se hlavně plži, červy, dospělým hmyzem i jejich larvami. Zvládne ulovit i zraněná mláďata hadů.

Podle počasí mu zimní spánek začíná v říjnu až listopadu. Zimuje pohromadě s více slepýši, dalšími druhy plazů a obojživelníků. V průběhu svého spánku se několikrát probouzí a dokonce vylézá na povrch, na prosluněná místa. Trvale se probudí v březnu, ve vyšších polohách až v dubnu. Páří se v průběhu května, kdy samci občas mezi sebou bojují o samice. Slepýš křehký vajíčka neklade, je totiž vejcoživorodý. To znamená, že mláďata se rodí již bez vaječného obalu, většinou v září, dokonce i v říjnu. Po narození měří od 4,4 do 6,9 cm. Zbarvení mají světlejší než dospělci, někdy jim chybí i tmavé pruhy. Pohlaví lze určit až ve druhém roce života. Dospělosti dosahují někteří jedinci až čtvrtým rokem. Celkově se může dožít 25 let i více.

Slepýš křehký žije skoro na celém našem území. Nejvíce se mu daří od středních do horských poloh. Nemá rád bezlesí, ale na mokřadech se spokojí i s menšími porosty keřů. Žije na pasekách, při okrajích lesů, polí a luk. Má rád i rašeliniště, lomy, skalnatá a vlhká území. Občas ho můžeme najít na silničních a železničních náspech v blízkosti vlhkých okrajů lesa nebo mokřadu. Kromě slepýše křehkého žije na našem území i slepýš východní, který má rád suchá stanoviště. Přesto najdeme místa, kde žijí oba druhy společně a dokonce se mezi sebou kříží a vytvářejí přechodné formy.